Časopis Lobby - číslo 3-4 / 2013

Úskalí energetického trhu: Koncepce, jádro a úspory

Pojem energetika stále výrazněji vstupuje do našich životů, což souvisí i s faktem, že spotřeba všech energií ve světě vzrůstá. Byť v současnosti Evropa prochází obdobím určité stagnace konzumu elektřiny, většina odhadů naznačuje, že okolo roku 2030 bude oproti dnešku dvojnásobný.

To je do jisté míry alarmující, uvážíme-li, že zdroje naší planety jsou omezené. Chce-li lidstvo udržet stávající kvalitu života, ekologického systému a přitom neomezovat průmyslovou produkci, čeká jej do budoucna nelehká cesta. Skepse ale nemusí být na místě. Například ještě donedávna se nic nevědělo o břidlicovém plynu. Dnes se jeví jako nová naděje, jako hudba budoucnosti. Ve Spojených státech se již těží a do Evropy ho jako první začala importovat Velká Británie. Ložiska břidlicového plynu jsou i v samotné Evropě a území naší republiky zřejmě nebude výjimkou. Byť má u nás nové energetické médium a jeho těžba své příznivce i odpůrce, jisté je, že právě břidlicový plyn s energetickým trhem dříve či později výrazně zatřese. Zatím je ale obtížné predikovat možný vývoj a na ně navázané „břidlicové“ investice.

Ceny neklesnou

Podnikatele, zvláště ve výrobní sféře, zajímají nejvíce ceny energií. Ty jsou klíčové nejen pro plánování možného byznysu, ale ve své podstatě i pro rentabilitu firem. Zajímavé bude sledovat, jaký dopad na cenovou politiku distributorů energií v Evropě budou mít nedávné masové protesty proti cenám elektřiny v Bulharsku. Nicméně těžko očekávat, že v globálním měřítku ceny energií poklesnou. Spíš naopak. Je pravděpodobné, že v příštích dvou desetiletích bude pro nemálo zákazníků dnešních distribučních společností energie pozvolna méně dostupná než dosud.

Jak se budou ceny energií v budoucnu vyvíjet, ovlivňuje do velké míry také přístup státu. V případě České republiky má Nečasova vláda na stole už delší dobu novou Státní energetickou koncepci, která má vytýčit směřování tuzemské energetiky v příštích dvaceti až třiceti letech. Ministři ji vzali na vědomí, ale stále není jasné, kdy bude známa její definitivní podoba. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby koncepce chce modernizovat českou energetiku a zajistit bezproblémové a cenově přijatelné dodávky energií za přijatelné ceny pro domácnosti i průmysl.

Sázka na jádro

S čím vládní koncepce počítá? Především s utlumením provozu uhelných elektráren a rovněž se snížením podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tvůrci koncepce místo toho sází na jadernou energetiku, jejíž podíl na tuzemském energetickém mixu by měl vzrůst ze stávajících 20 % na 30 až 35 %. Má-li být těchto čísel dosaženo, logicky to znamá dostavbu dalších bloků jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Státní energetická koncepce naproti tomu počítá s postupným uzavíráním elektráren na tuhá paliva. Jejich podíl má klesnout z nynějších zhruba 50 % na 12 až 17 %. Podle představ Ministerstva průmyslu a obchodu ČR by se uhlí po této redukci mělo spíše využívat v teplárenství. Státní energetická koncepce má v plánu rovněž omezit finanční podporu OZE. Místo přímých finančních dotací si Kubovo ministerstvo jejich podporu představuje především v oblasti zjednodušení povolovacích procesů či dostupnosti kapacity v síti pro tyto zdroje.

Vzestup jaderné energetiky a tudíž ani navržená energetická koncepce se nezamlouvá jak asociacím, sdružujícím provozovatele a výrobce OZE, tak ekologickým organizacím. Například podle Komory obnovitelných zdrojů energie dojde v případě realizace státní energetické koncepce ke zhoršení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Stejně tak zmíněná komora varuje, že orientace naší země na využití jádra přinese zdražení elektřiny pro konečné zákazníky. A to údajně ve větším rozsahu, než pokud by stát zvolil cestu energetických úspor a budování OZE. Přirozeně, že stejně vidí problém i ekologické organizace, jimž se kromě malé podpory OZE tradičně nelíbí orientace na jadernou energetiku.

Auditem k úsporám

Ať už bude dopad nové energetické koncepce na českou ekonomiku jakýkoliv, pro spotřebitele energií budou nadále aktuálnější termíny optimalizace a úspory. Což dvojnásob platí právě pro podnikatelský sektor, v němž platby za elektřinu, plyn a teplo tvoří jednu ze stěžejních položek provozních nákladů.

Cenu energií přitom ovlivňuje řada faktorů, u elektřiny část ceny tvoří příspěvek na OZE a část tvoří hodnota silové elektřiny. Právě tyto ceny se zčásti odvozují z cen na světových trzích, zčásti jsou závislé na dlouhodobých kontraktech. Do konečné ceny významně vstupují i daně.

Cestu k úsporám může firma zahájit komplexním energetickým auditem, který je ale spíš vhodný pro velké výrobní firmy. Někde se vyplatí změna technologie výroby či vytápění, zateplení nebo optimalizace distribuční sazby. Výrazně se dá ušetřit také změnou dodavatele. Výběr levnější nabídky dodávek energie je přitom možný u všech oborů činnosti a záleží jen na koncepci smlouvy se stávajícím dodavatelem. Nezávislé srovnání nabídek všech energetických společností na tuzemském trhu umožňuje na internetu hned několik webů – například www.Usetreno.cz, www.Cenyenergie.cz či www.Srovnejenergie.cz.

Likvidační ceny

Podnikatelé a manažeři firem nejednou stále rostoucí ceny energií označují za likvidační. Což třeba v případě mnohých oborů, k nimž se řadí i textilní průmysl, v němž je potřeba obrovské množství elektrické energie, není daleko od pravdy.

„Vzhledem ke strojírenskému charakteru naší firmy pro nás ceny energií nejsou likvidační, ale hodně zatěžující,“ říká pro Lbby severočeský podnikatel Petr Hanek. „Zatěžují nás stejně jako další náklady, které se neustále zvyšují. Ať už jde o daně, náklady na vyřizování stavebních povolení a dalších věcí, které se stávají neúnosné jak finančně, tak časově. Politici něco vyhlašují, ale přitom dělají pravý opak. Ceny energií jsou důsledkem nezvládnuté státní politiky a těžké zlodějny. Žijeme v globálním světě a jestliže jinde mají energii za třetinu nebo polovinu naší ceny, musí se to někde projevit,“ zdůrazňuje Petr Hanek.

Řešením při optimalizaci nákladů na energie vidí hned v několika rovinách. V úsporách i ve volbě jiného dodavatele energie. „Je třeba kombinovat všechny možné varianty na základě potřeb firmy. Kromě využití služeb alternativních dodavatelů energie vidím další možnost v maximálním využívání vyrobeného tepla tak, aby nešlo do komína, ale aby se využilo zpětně,“ dodává podnikatel z Rumburka.

Šetřit už dnes

Pokud se dnes firemní energetici zamýšlí jak ušetřit, neměli by zapomenout na jeden důležitý aspekt: Co dnes firma ušetří, za pár let „spolyká“ nárůst cen energií. Nešetří-li už dnes, bude pak ve dvojnásobném propadu. Rozhodne-li se firma například pro změnu dodavatele energie, není to nijak složité. Pokud má podnikající subjekt s původním dodavatelem uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou, trvá změna obvykle čtyři měsíce. U smlouvy na dobu určitou musí firmy dodržet termín, kdy má smlouva končit, a dostatečně včas podat výpověď. Od roku 2011 je možné ze zákona také ukončit smlouvu, pokud stávající dodavatel zdražuje nebo mění obchodní podmínky. V tomto případě může být přechod k jiné distribuční firmě uskutečněn po jednom měsíci a ze zákona je vždy bez sankcí.