Cestou alkoholovou

Těžko si lze dnešní svět představit bez produkce, která zahrnuje výrobu vína, piva a destilátů. Ano, spotřeba a prodej alkoholu se stal výnosným byznysem, který ovlivňuje ekonomiky řady zemí.

Účinky alkoholu objevili lidé již velmi dávno. Podle nálezů archeologů, kteří objevili nádoby na výrobu vína, se lze domnívat, že lidé vyráběli víno již před 7000 lety, slovo alkohol přitom pochází z arabského Al-Kahal, což v překladu znamená jemná substance. Tak, jak plynul čas a generace střídala generaci, měnil se i postoj lidské společnosti k užívání této omamné tekutiny. Například Egypťané věřili, že pivo stvořil bůh Usir a obyvatelé si ho denně vařili doma, ve středověku se mu přikládaly léčivé účinky, Angličané prosazovali v 18. století využívání přebytků produkce obilí pro destilaci alkoholu…

Dlouholetá tradice

I u nás má výroba piva či vína dlouholetou tradici. Na území okolo dnes významného vinařského města Mikulov si za vlády římského císaře Marka Aurelia pěstovali jeho vojáci révu, aby pro svou potřebu nemuseli lahodný mok dovážet z dnešní Itálie. První zmínky o vaření piva zase pochází z roku 993, kdy v Břevnovském klášteře vyráběli Benediktini tento pěnivý nápoj, od 14. století vznikají první cechy sladovníků a výroba piva začíná vzkvétat. 
 
Nezpochybnitelný ekonomický dopad

 
Ekonomický dopad produkce alkoholu je dnes nezpochybnitelný – podle zprávy Alcohol in Europe: A Public Health Perspective přitom čtvrtina celosvětové produkce alkoholu pochází z Evropy, na obchodech s alkoholem se Evropa podílí 70 %. Toto odvětví je v evropských zemích významné – výroba alkoholu je spojena s velkým množstvím pracovních míst, spolu s prodejem přináší významné příjmy do rozpočtů prostřednictvím spotřební daně. Dnes jsme ovšem v situaci, kdy si vedle ekonomického profitu jednotlivé státy uvědomují i zdravotní dopad při konzumaci alkoholu i dopady sociální. Alkohol má jen v EU každý rok za následek téměř 200 000 úmrtí, při hodnocení vlivu alkoholu za použití ukazatele doby trvání života snížené o roky pracovní neschopnosti se ukazuje, že alkohol má za následek předčasné úmrtí a invaliditu u 12 % mužů a 2 % žen. Vliv alkoholu na zdraví lidí je viditelný v řadě oblastí, ročně způsobí 17 000 úmrtí v důsledku dopravních nehod, 27 000 úmrtí následkem úrazu, 2000 vražd, 45 000 úmrtí v důsledku cirhózy jater, 50 000 úmrtí následkem rakoviny… Místní vlády proto osnují plány, jak nadměrnou konzumaci zastavit. Například podle připravené koncepce boje proti alkoholismu by Rusové do deseti let měli snížit spotřebu vodky a dalších nápojů na polovinu, podobný problém řeší i v Německu, kde před pár lety zvýšili daň na míchané alkoholické nápoje v plechovkách, oblíbené mezi teenagery.

 
Nové trendy

U nás se průměrná spotřeba čistého alkoholu pohybuje kolem deseti litrů na hlavu a podstatnou částí se na tom nepodílejí lihoviny, ale pivo. Vypijeme okolo 150 litrů piva na hlavu ročně, což nás řadí mezi evropské rekordmany. Pro producenty vína je ale potěšitelný fakt, že roste spotřeba vína, kde Češi mají ve světovém měřítku i jednu raritu. Jedná se o produkci tzv. vín ledových, která se mohou vyrábět jen z přirozeně zmrzlých hroznů. A pokud se vrátíme ke zmiňovanému zdravotnímu hledisku, potěšitelná je skutečnost, že vedle pasivního popíjení omamných drinků se u nás začíná prosazovat například i vinařská turistika, kdy jsou ve vinařských oblastech budovány cyklistické stezky.