Chceme se zasadit o to, aby růst cen energií nezadusil české firmy,

říká prezident Hospodářské komory ČR

S Petrem Kuželem o energetickém lobbingu, fotovoltaickém byznysu, smyslu novely horního zákona, emisních povolenkách i o zahraniční hysterii, která chce omezovat jadernou energetiku.

Oblast energetiky je pro podnikatele zcela zásadní, bez potřebné energie se neobejdou. Může v tomto směru Hospodářská komora ČR za podnikatelskou sféru lobbovat – například pokud jde o ceny elektřiny a plynu, případně za související legislativu?

Komora za podnikatele bojuje neustále a nejen v oblasti energetiky. Ale máte pravdu v tom, že problematika cen elektřiny je pro významnou část podniků naprosto klíčovou otázkou a přílišné zvýšení těchto cen se silně negativně projeví na kondici mnoha podniků, zejména v energeticky náročnějších oborech. Proto se Hospodářská komora ČR například výrazně angažovala v řešení problému s nárůstem cen elektřiny kvůli nadměrné podpoře obnovitelných zdrojů energie v loňském roce a i díky našemu tlaku vláda provedla opatření, která dopady na zvýšení cen elektřiny omezila.

Komoře se také v minulosti ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a za podpory Svazu průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a dalších partnerů podařil husarský kousek. V rámci protikrizových opatření vyjednala se společností ČEZ možnost, že podnikatel maloodběratel bude mít třikrát v průběhu roku možnost se rozhodnout, jakou cenu energie pro další rok zvolí. Tehdy také byla ministrem průmyslu a obchodu ustavena komise, která se zabývá metodikou pořízení silové elektřiny na velkoobchodním trhu pro tarifní zákazníky kategorie maloodběru, tedy zjednodušeně cenotvorbou elektrické energie.

Také nyní Hospodářská komora ČR bedlivě sleduje růsty cen elektřiny a dalších energií a je připravena uplatnit veškerý svůj vliv a sílu na to, aby případné nárůsty nezadusily české firmy a ekonomiku jako celek.

Zmínil jste oblast obnovitelných zdrojů energie, kterou reprezentuje zejména téma fotovoltaiky, v loňském roce živě diskutované. Jak na fotovoltaiku v současné době nahlížíte? Je to byznys, který má budoucnost? Nebo jde spíš o momentální „zlatokopectví“?

Nemám nic proti podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kdo se fotovoltaice chce věnovat, nechť tak činí. Jde ale o to, aby nebyla jedna oblast podnikání výrazně zvýhodněna na úkor jiné. Jinak Hospodářská komora ČR podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů elektrické energie jako důležitou součást energetického mixu a také uznává jejich důležitost pro ochranu životního prostředí. Důkazem budiž i fakt, že Komora nedávno začala využívat i elektromobil zapůjčený společností ČEZ a chystáme i další aktivity v této oblasti. Pokud se týká budoucnosti výroby energie z obnovitelných zdrojů, bude pro ni limitující, aby se obešla bez nutných dotací a také, aby nezpůsobovala zásadní a těžko řešitelné problémy na distribučních sítích. U fotovoltaických elektráren to bude spojeno s nutnou akumulací elektřiny, neboť se jedná o nestabilní energetický zdroj. Ale potřebné výkony v akumulaci elekktřiny v současné době ještě nejsou k dispozici.

V současnosti se ukazuje, že by mohlo dojít k dalšímu nárůstu dotací na podporu obnovitelných zdrojů energie, což se netýká jen fotovoltaiky. Podle Energetického regulačního úřadu budou dotace k výkupním cenám elektřiny ještě o 3,7 miliardy korun vyšší, než bylo očekáváno pro letošní rok a kalkulováno do cen elektřiny. Tyto náklady dopadnou mimo jiné i na podnikatele. Lze proti tomu něco dělat?

Máte pravdu, letos a každý rok příštích 20 let zaplatí spotřebitelé elektřiny a daňoví poplatníci více než 30 miliard korun na příspěvcích provozovatelům obnovitelných zdrojů energie, tedy fotovoltaickým, větrným, bioplynovým a biomasovým elektrárnám. Proto bude Hospodářská komora ČR iniciovat změny v systému podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů a jsem si jistý, že je prosadíme.

Energetika je spojena s těžbou nerostných surovin, v současnosti se připravuje novela horního zákona. Počítá mimo jiné se zrušením možnosti vyvlastnění majetku státem při těžbě nerostných surovin. Jak vnímáte tento záměr?

Současné znění horního zákona podle nás hájí zájmy vlastníků nemovitostí dostatečně. Horní zákon by měl proces vyvlastnění i nadále zachovat jako poslední pojistku pro stát, případné vyvlastnění může být samozřejmě realizováno pouze za předem jasně definovaných podmínek, za patřičnou náhradu a teprve poté, co byly vyčerpány další možnosti. Pokud však stát přijde o možnost vyvlastnění, tak se de facto vzdává možnosti rozhodovat o využití nerostného bohatství naší země, což může mít silně negativní dopady na surovinovou a energetickou bezpečnost České republiky, průmysl a ekonomiku vůbec. Koneckonců nejsme jediným státem v Evropě, který toto řešení umožňuje, včetně států bývalé západní Evropy.

Samostatnou kapitolou v oboru, o němž hovoříme, je jaderná energetika. Po havárii v japonské elektrárně Fukušima nabraly události rychlý spád, mnohé státy uvažují o redukci jaderných elektráren. Například Německo chce do roku 2022 uzavřít všechny jaderné elektrárny na svém území. Co to může znamenat pro českou ekonomiku?

Jaderná energetika je podle našeho názoru ekonomicky nejvýhodnějším, nejekologičtějším zdrojem energie, zajišťuje České republice jistou energetickou soběstačnost. Proto se nepřidáváme k hysterii, která panuje v některých státech. Nejsme navíc sami. Na jaderné energii je založena ekonomika významného evropského výrobce elektřiny - Francie a v současné době se k jaderné energetice přiklání i Švýcarsko. Podporujeme také dostavbu Temelína a věříme, že vláda při tom zajistí maximální podíl dodávek pro české firmy.

Vláda v září schválila bezplatné přidělení části emisních povolenek, tzv. derogace. Jak tento krok hodnotíte?

Jednoznačně pozitivně, protože to české energetice, průmyslu a ekonomice jako celku umožní zachovat svou konkurenceschopnost. Navíc firmy vlastně nezískají povolenky zadarmo. Jejich hodnotu musí ty, které je získají, ještě zhodnotit a proinvestovat. Čím více derogačních povolenek subjekt dostane, tím k většímu objemu investic se musí zavázat a následně jej splnit. I kdyby vláda nakrásně povolenky firmám nedala bezplatně, stejně ji evropská pravidla vážou stejnou částku investovat do snižování emisí a pokud to investují samotné firmy, tak je to jednoznačně efektivnější. Navíc bych rád připoměl, že ačkoliv se hodnota derogačních povolenek odhaduje na 50 miliard, vyvolané investice dosahují výše přibližně 150 miliard korun. Takový investiční impuls česká ekonomika dosud nezažila a řekněme si zcela otevřeně, že jej potřebuje a zpětně se to pozitivně vrátí v podpoření chodu ekonomiky a zvýšeném daňovém inkasu.