Dušan Lanciger: Nastal čas detoxikace

Ekonomická nálada se zlepšuje a recese – jak ukazují mnohé průzkumy – by měla být na ústupu. Pozitivních zpráv sice přibývá, ale opatrnost zatím stále převládá. Proto také krizové scénáře řízení zůstávají ve většině českých firem i po novém roce realitou.

Že mohou být pro ekonomické zdraví podniků spíš prospěšným prvkem než pohromou, o tom hovoří pro Lbby výkonný ředitel Slovensko-české obchodní komory Dušan Lanciger, který se prostřednictvím řady odborných seminářů zabývá problematikou firemního řízení.

V souvislosti s finanční krizí se občas objevují úvahy o její prospěšnosti. Může být tedy krize užitečná?

Určitě. Většinou se totiž na krizi díváme jako na něco, co nám bere práci, co nás obírá o peníze. Ale již nevnímáme, že jde o přirozený jev, který se pohybuje po sinusoidě. Krize přicházejí vždy, když si sáhneme na víc, než na co máme. Rodinné rozpočty, veřejné rozpočty, firemní rozpočty – princip je stejný. Dochází tak k toxikaci – zanášení organismu naší nestřídmostí. Jenže pokud se daří a je veselo na palubě, nikdo si problém nepřipouští… Pak stačí malé zakopnutí – a vše se skládá jako domeček z karet. Krize je příležitost k očistě nebo-li detoxikaci, a ta je u všech organismů nejlepším startem k růstu, zdraví a úspěchu. Musíme počítat s tím, že krize budou vždy, a nemůžeme žít příliš na dluh. Proto bychom si měli v období růstu více všímat toho, kde máme slabá místa. Krize totiž může přijít odkudkoliv a kdykoliv – například i v době růstu. Zrození nové konkurence, která vaši firmu zastíní, i to může být krize.

Na co by se měl vrcholný manažer firmy orientovat, aby se při překonávání recese neutápěl v jednotlivostech?

Bude to znít zvláštně, ale orientovat by se měl především sám na sebe. Řízení firmy v krizi je řízení samotářské – odpovědnost nese právě jen tento manažer, který má obrovskou odpovědnost. Musí řešit a zajistit několik základních věcí. Důležitá je celková krizová analýza, která naznačí, kde je třeba snížit náklady – nejen na lidi, ale na všechny procesy, počítače, budovy… Zásadní je otázka peněz v hotovosti, aby firma měla z čeho platit zaměstnance a měla prostředky na různé provozní výdaje, bez ohledu na to, je-li v zisku nebo ve ztrátě. To je rozhodující záležitost. Dále se vzpomínaný manažer musí soustředit na činnosti, které by se měly ve firmě okamžitě eliminovat. Většina krizového managementu je postavena na tom, jak odříznout vše, co nepřináší okamžitý zisk. Nejde ale přitom o snížení nákladů na marketing či na školení – právě naopak. Základem snahy, jak se dostat z krize, je totiž zvýšení prodeje. Firma tudíž musí mít kvalitní, dobře vyškolené prodejce a životaschopný systém prodeje. Omezí-li se zásadním způsobem náklady a zároveň se zvýší důraz na prodej, pak by se měla každá firma z krize zdárně dostat.

Většina firem řeší finanční problémy propouštěním zaměstnanců, což někteří odborníci pokládají za dvousečné…

Obecně záleží případ od případu, každá firma postupuje jinak. Určitým východiskem k rozhodování o propuštění lidí je odhad návratu ekonomického oživení, vycházející ze správných informací a analýz. Nicméně i v personálních otázkách platí, že krizi zažíváme mimo jiné proto, aby ekonomiku očistila a přinesla v oblasti podnikání nové příležitosti. Když se vše daří, všichni dělají řadu chyb, v podnicích se nabírá spousta lidí… V každé firmě je třeba zjistit, kteří ze zaměstnanců jsou klíčoví, kteří jsou jen důležití a kteří jsou naopak lidé postradatelní a nadbyteční. Tyto dvě posledně uvedené skupiny lidí je třeba přehodnotit, pokud není zbytí, pak snižovat počet pracovníků právě z těchto skupin. Rozhodně by se propuštění zaměstnanců nemělo řešit plošným desetiprocentním snížením stavů.

Karel Směták