Starší čísla Novější čísla

Exportní možnosti je třeba trvale aktivně ovlivňovat,

říká Jan Havlis, obchodní ředitel pro Evropu ve společnosti FANS

Z dálky připomínají obří šachové figurky posazené do rozlehlé krajiny, jen místo gigantické šachovnici vévodí jiným gigantům - elektrárnám a dalším energetickým a průmyslovým kapacitám. Chladicí věže… Právě jejich komplexní dodávky, jakož i ostatní chladicí systémy, jsou už léta doménou společnosti FANS a. s.

„Oblast našeho podnikání je specifická a oborově úzká. Česká republika je tak pro nás svou rozlohou příliš malé teritorium, navíc je zde značná konkurence. Proto se zaměřujeme v převážné míře na exportní projekty,“ říká Jan Havlis, předseda dozorčí rady společnosti FANS a současně obchodní ředitel pro oblast centrální Evropy. „Vloni činil export v naší celkové bilanci 84 %, v mé obchodní skupině pak okolo 70 %.“

V čem se specifické zaměření vaší společnosti promítá do činnosti obchodního úseku, v jehož čele stojíte?

Základ naší práce tvoří tvorba nabídek pro zákazníky, včetně poskytování technologických informací, výpočtů a kalkulace příslušné nabídky. A to nejen pro oblast Evropy, ale také pro další dvě obchodní skupiny naší společnosti, zaměřené na Asii, Afriku a Společenství nezávislých států. Ale ptáte-li se na specifiku - generujeme rovněž podněty pro vznik nových produktů, pro zaměření technického rozvoje a výzkumu. Vycházíme přitom z poznatků při průzkumu trhu s přihlédnutím k novým vývojovým trendům.

Dají se exportní možnosti nějak aktivně ovlivňovat?

Především provádíme průzkumy jednotlivých oblastí, v nichž by se mohl pro naše uplatnění tržní prostor naskytnout. Jednou z možností je i orientace v určitých kapitálových strukturách. Jde o to, že nadnárodní společnosti vlastní více podniků. A máme-li dobrou referenci v jednom podniku, je předpoklad, že se můžeme uplatnit i v jiné zemi, ve firmě, která má stejného majitele.

Jaký je v současnosti podíl exportu na zisku vaší společnosti?

Loňské tržby dosahovaly 500 milionů Kč, z toho 84 % představoval export. Za oblast Evropy činily tržby 284 milionů Kč při 70% exportu. Letošní výsledek těchto rekordních hodnot nedosáhne, očekáváme tržby ve výši 400 milionů Kč při přibližně stejném podílu exportu.

V čem je příčina poklesu letošních tržeb?

Letos jsme očekávali výrazný vzestup objemu zakázek, ale přišlo utlumení průmyslu a s tím související globální změny celkového poklesu průmyslového odvětví. K tomu lze přičíst boom obnovitelných zdrojů energie a omezení jaderné energetiky, které má na průmysl přímý dopad. Je ještě jeden výrazný moment, charakteristický pro obor chladicích systémů. Pokud není na plný výkon využíván hlavní výrobní celek, jsou omezovány prostředky i na provoz pomocných provozů, do nichž oblast chlazení patří. Navíc se momentálně nestaví nové výrobní kapacity, případně se jejich výstavba odsouvá. Jsem však přesvědčen, že letošní pokles bude v příštím roce vyrovnán zahájením odkládaných projektů.

Pokud by přišla druhá vlna krize, jste na ni připraveni?

Již dříve jsme zvýšili produktivitu práce ve výrobě, máme nastartované inovační procesy. Chladit se bude vždy, jen v omezené míře, a je otázka, kdo se příležitostí na trhu chopí. Proto se snažíme být na špici – technicky, kvalitativně i cenově. K tomu, abychom uspěli, směřujeme i odbornost v celém procesu – od získání zakázky až po dokončení projektu a jeho servis. Dalším faktorem je rychlost při přijímání správných rozhodnutí, což není jednoduché. Ale nejhorší je nerozhodnout. A konečně je to cena – musí být úměrná produktu, ale přitom je třeba zohlednit podmínky a možnosti, v nichž zákazník obchoduje.

Zmínil jste inovační procesy, čeho se týkají?

S ČVUT řešíme optimalizaci návrhů chladicích systémů pro energetiku v rámci programu Alfa. Jde o eliminaci chladicí vlečky na chladicích věžích, tedy odparu vody, aby nebyl viditelný a nevznikaly z něho v zimě námrazy v okolí. S Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem se podílíme v rámci programu Tip na aplikaci kompozitních materiálů v konstrukci technologických celků. Věříme, že z těchto i dalších projektů, do nichž jsme zapojeni, se budou rodit nové poznatky a nové aplikace pro průmysl a jeho rozvoj.

Jaká je podle vás budoucnost vašeho oboru po technologické stránce?

Očekáváme, že výrobní procesy budou daleko lépe vyváženy z hlediska potřeby tepla. Do oblasti chlazení proniká několik zásadních vlivů. Jednak oblast životního prostředí, to je již zmíněný problém úletu parní vlečky, dále aspekty hluku, snižování energetické náročnosti, výskytu bakterie legionela v případě mokrých systémů chlazení, která je možným ohrožením lidského zdraví. V těchto směrech je veden výzkum a vývoj v daném oboru. Zásadní je rovněž tendence suchého chlazení, která se prosazuje nejen v oblastech s nedostatkem vody, ale z enviromentálních důvodů i v provozech s mokrým chlazením.

Blíží se závěr roku, co byste rád vzkázal čtenářům Lbby v souvislosti s jejich podnikáním?

Jsem názoru, že v obchodě i v životě štěstí přeje připraveným. Přeji proto čtenářům Lbby, aby byli připraveni, až štěstí půjde okolo… V předstihu si rovněž dovolím popřát všem klidné a spokojené Vánoce, do nového roku pak pevné zdraví a mnoho obchodních i životních úspěchů.

ksm
Významné zakázky

V současnosti společnost FANS připravuje velké množství projektů pro východní teritoria – mimo jiné pro Rusko, Kazachstán a Indii. V nedávné době společnost FANS realizovala projekty v Bělorusku, Bosně a Hercegovině, v ruském Tomsku a Novgorodu, a projekt parní vzduchové kondenzace v Bučině Zvolen. Úspěšně je dokončována zakázka ve Slovnaftu Bratislava. FANS mimo jiné pracuje i na studiích nových jaderných zdrojů pro jadernou elektrárnu Temelín a rovněž se podílí na projektech Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Obsah čísla 3-4/12