Elektrotechnika v čase technologických výzev

Různé typy elektromotorů tvoří důležitou součást výrobního portfolia tuzemského elektrotechnického průmyslu. Foto: Siemens

Elektrotechnická produkce patří historicky ke stěžejním odvětvím ve struktuře českého zpracovatelského průmyslu. Má zásadní postavení v tuzemské ekonomice, přičemž spektrum výrobků a souvisejících služeb je značně široké. Obor dnes stojí na prahu nové etapy, vytýčené nástupem čtvrté průmyslové revoluce, která výrazně promlouvá do struktury a efektivnosti výroby.

Komplementační charakter produkce elektrotechnického průmyslu vytváří předpoklady pro konkurenceschopnost dalších oborů – především energetiky i řady segmentů zpracovatelského průmyslu.

Široké portfolio

V současnosti elektrotechnické firmy dodávají na tuzemský i zahraniční trh zařízení pro silnoproudou elektrotechniku, výpočetní a kancelářskou techniku, spotřební elektroniku, přístrojovou a automatizační elektrotechniku, včetně lékařských a optických přístrojů. Řada výrobků má využití i v dopravě a spojích nebo ve spotřebitelské sféře.

Obor elektrotechniky v současnosti zaměstnává téměř 200 tisíc lidí a nebýt limitu v podobě nedostatku potřebných pracovníků, který pociťuje téměř každá výrobní firma, mohl by být tento počet ještě vyšší. Nejvýznamnější pozici v oboru elektrotechniky mají velké podniky. Tvoří tři čtvrtiny jeho tržeb, téměř 70 % přidané hodnoty a zaměstnávají přibližně 60 % z celkového počtu 200 tisíc lidí. Doplněk do 100 % zaujímají a shodný podíl na těchto ukazatelích vykazují střední a malé firmy, včetně mikropodniků.

Nakolik se uvedená čísla mohou proměnit, poznáme už v blízké budoucnosti. Vzhledem k rychlému tempu technického a technologického vývoje totiž čekají daný obor velké perspektivy.

Příznivý růst nových zakázek

Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že indexy výroby elektrických zařízení v ČR v roce 2017 byly oproti předcházejícímu roku celkem vyrovnané. Pohybovaly se v rozmezí od 104,9 % do 115,0 %. Výrazné zvýšení statistici zaznamenali u ukazatele nových zakázek. Zatímco v roce 2016 v jednotlivých měsících vystoupaly indexy nových zakázek mírně nad 90 %, v roce 2017 se pohybovaly v rozmezí od 109 % do 134 %. Podrobnosti o loňské produkci elektrotechnických zařízení v ČR, včetně přehledu nových zakázek a tržeb výrobních firem, jsou uvedeny v připojené tabulce. S výrobou úzce souvisí i cenová politika a značná konkurence na trhu, tlačící ceny směrem dolů. Významně se projevují například dovozy z Číny, které vedou výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků.

Exportu vévodí sousední Německo

Je logické, že vzhledem k omezeným možnostem odbytu v domácích podmínkách míří zhruba 80 % produkce českých elektrotechnických firem na export. V komoditní struktuře vývozu jasně dominuje segment elektrických motorů, generátorů a dalších silnoproudých zařízení s podílem 33 %. Následuje segment elektrických vedení a elektroinstalačních zařízení s 19 %. Velkou exportní komoditou jsou rovněž akumulátory, kabely a různé druhy vodičů, ale třeba také monitory a projektory.

Dominantní postavení ve vývozu českých výrobců má Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou. Německo současně patří mezi největší dovozní teritorium. Našim firmám se sice daří získávat zakázky po celém světě, ale prosadit se v tlaku konkurence není nijak snadné. Je evidentní, že krok se světem udrží pouze firmy, které se výraznou měrou zaměřují na výzkum, vývoj a inovace a dokážou dát svým výrobkům potřebnou přidanou hodnotu.

Vzniknou nová pracovní místa

Silná konkurence nutí výrobce hledat výrobní úspory a nové trendy v oboru. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto oddílu je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Elektrotechnický průmysl by měl být v příštích letech, i v souvislosti se čtvrtou průmyslovou revolucí, charakterizován vznikem nových pracovních míst a zánikem starých. Lze očekávat, že méně kvalifikované profese budou postupně trhem vytlačovány. V případě zemí, kde je elektrotechnický průmysl postaven na službách s vysokou přidanou hodnotou a na vývoji a výzkumu, tvoří 30 – 50 % všech pracovních pozic v sektoru vysokoškoláci. V České republice je to zatím značně méně. Klíčovým znakem čtvrté průmyslové revoluce je digitalizace – produktu, výrobního procesu i následného provozu daného výrobku. Umožní zvýšit flexibilitu výroby a zkrátit inovační cyklus. Ve virtuálním prostředí je možné prototypy vytvářet, simulovat jejich funkčnost a provozní parametry, tzv. digitální dvojče, které umožní využívat flexibilní automatizační prvky a autonomní roboty. Důležité pro firmy je a bude schopnost rychle inovovat a reagovat na poptávku zákazníků.

Aktuální výzvy

Základní výzva, před níž tuzemské elektrotechnické podniky stojí, se týká organizace výzkumu v oblasti Průmyslu 4.0. Začíná se budovat systém center aplikovaného výzkumu na národní úrovni se zodpovědností za technologickou podporu naplňování cílů Průmyslu 4.0 jako páteře celé implementace. Námětů pro výzkum je dostatek, od konstrukce kolaborativních i mobilních transportních robotů, přes technické připojování strojů, zařízení a lidí do komunikačních sítí, až po otázky bezpečnosti. Dalším významným tématem pro výzkum jsou kybernetické aspekty řízení složitých systémů a systémové integrace. České výzkumné organizace jsou na špičkové úrovni například v oblasti strojového vidění, umělé inteligence či velkých objemů dat.

S využitím údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

 

Výroba elektrických zařízení v roce 2017

Měsíc          Indexy produkce                  Indexy nových                              Indexy

elektrických zařízení (%)      průmyslových zakázek (%)              tržeb (%)

Leden                 113,4                                        122,4                                  115,8

Březen                115,0                                        134,3                                  117,7

Červen               104,9                                         109,0                                  104,8

Září                     106,3                                        111,4                                  106,2

Prosinec             109,9                                        117,7                                  106,3

Zdroj: ČSÚ

Základní pojmy

Elektrotechnika

Je vědní a technický obor, který se zabývá technickými aplikacemi elektromagnetismu, mimo jiné výrobou, rozvodem a přeměnou elektrické energie v jiné druhy energie, konstrukcí sdělovacích, zabezpečovacích, výpočetních a jiných elektrických zařízení. Podle hodnot proudu a napětí se dělí na elektrotechniku silnoproudou a slaboproudou.

Pokud jde o praktické využití elektrické energie, rozpětí elektrotechniky sahá od nejjednodušších zařízení, jako jsou třeba bleskosvody, až k nejkomplikovanějším lidským výtvorům jako jsou počítače nebo atomové elektrárny.

Ze šíře záběru vyplývá, že se elektrotechnika štěpí na řadu oborů a podoborů. K oborům slaboproudu se řadí například elektronika a telekomunikace, k oborům silnoproudu patří elektroenergetikaelektrické strojeelektrické přístrojevýkonová elektronika a elektrické pohony. Tyto obory většinou nelze zcela striktně oddělit, protože se mnohde prolínají a navazují na sebe.

Elektronika

Je elektrotechnický obor, který studuje a využívá přístrojů fungujících na principu řízení toku elektronů nebo jiných elektricky nabitých částic, zejména pomocí polovodičů. Podle výkonu se dělí na slaboproudou a silnoproudou (výkonovou) elektroniku. Přeneseně se tímto slovem označují spotřební elektronické přístroje, například televize, videa, přehrávače atd., zejména slaboproudé.

Elektronika prodělala a prodělává obrovský vývoj. Na jeho začátku stály primitivní obvody sestavené z jednoduchých, často elektromechanických součástí, jako jsou například sluchátko, různé typy mikrofonů, elektrický zvonek, jiskřiště atd. Mnohé z nich se již v současnosti zdají být exotické, ale principy, které používaly, se v elektronice využívají v nezměněné podobě dodnes.

Zvláštním podoborem elektroniky je mikroelektronika (resp. nanoelektronika), která se zabývá fyzikálními a technologickými otázkami miniaturizace elektronických obvodů, tj. návrhem a výrobou polovodičových součástek na bázi submikronových technologií od nejjednodušších diod, přes tranzistory až po integrované obvody (tzv. čipy) s velmi vysokou hustotou integrace. Jde o jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících technických oborů na světě.

Zdroj: Wikipedie

Kam na elektrotechnické veletrhy a výstavy?

 AMPER 2018

20.-23. března 2018

Brno – Výstaviště

  1. mezinárodní veletrh elektrotechniky, elektroniky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení.

TEPLÁRENSKÉ DNY A ENERGETICKÉ FÓRUM 2018

11.-12. dubna 2018

Hradec Králové – KC Nové Adalbertinum

  1. mezinárodní odborné fórum a výstava z oblasti teplárenství, elektroenergetiky, energetického využití odpadů, ekologizace energetiky a průmyslu

RACIOENERGIA

11.-14. dubna 2018

Bratislava – Incheba

  1. mezinárodní veletrh využití energie.

ELO SYS

22.- 25. května 2018

Trenčín – Výstaviště

  1. mezinárodní veletrh elektrotechniky, energetiky, elektroniky, osvětlení a telekomunikací.

EMA

22.-25. května 2018

Nitra – Agrokomplex

Mezinárodní výstava elektrotechniky, měření, automatizace a regulace.

 

INVENT ARENA

20 – 22. června 2018

Třinec – WERK ARENA

  1. ročník mezinárodní výstavy technických novinek, patentů a vynálezů.

MSV

1.- 5. října 2018

Výstaviště Brno

Mezinárodní strojírenský veletrh.

ELFETEXFEST PLZEŇ

2.- 3. října 2018

Plzeň – Parkhotel

  1. veletrh elektrotechniky, elektroniky a energetiky.

ELFETEXFEST OSTRAVA

14.- 15. listopadu 2018

Ostrava – Multifunkční aula GONG

  1. ročník veletrhu elektrotechniky, elektroniky a energetiky.