Evropa má jasný směr: Více větru, vody i slunce

Větrné elektrárny zatím pokrývají necelé jedno procento spotřeby elektřiny v ČR. V budoucnu by mohlo jít až o jednu třetinu spotřeby. Foto: ČEZ, www.freeimages.com

Energie získávaná z vody, slunce, větru i biologických zdrojů se stále více objevuje ve statistikách a energetických koncepcích nejen v České republice, ale v celém světě.

Zatímco v České republice v poslední době probíhaly diskuse o prolomení či neprolomení limitů těžby hnědého uhlí v severočeském regionu nebo o dostavbě bloků jaderných elektráren, v Evropě se obor energetiky ubírá jiným směrem. A to vstříc k rozvoji obnovitelných zdrojů. Svědčí o tom i fakt, že výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu v závěru roku 2017 podpořil vyšší cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů. Větrné, solární a další obnovitelné zdroje by podle něj měly do roku 2030 dosáhnout až 35% podílu na energetickém mixu EU.

Klady i zápory

Česká energetická základna se snaží s tímto trendem držet krok, byť má zatím co dohánět. Například nové projekty v segmentu větrné energie, přinášející nově instalovaný výkon, přibývají zatím pomalu. A stále neodráží skutečný potenciál větrné energie, který je podle kvalifikovaných odhadů dvacetinásobně vyšší a představuje zhruba 5800 MW. O výhodách těchto energetických zdrojů netřeba pochybovat. Větrné zdroje energie výrazně snižují statistiky výskytu exhalací a současně řeší závislost ekonomiky na uranu a uhlí. Je prokázáno, že elektřinu vyrábějí nejlevněji ze všech obnovitelných zdrojů a mají rovněž nejnižší výkupní ceny.

Takto alespoň hovoří teorie. V praxi je ale vše poněkud složitější. Podnikatelé, kteří se v tomto oboru pohybují, potvrdí hned celou škálu problémů, s nimiž se potýkají. Například jen výstavba a instalace jediného stožáru s větrnou turbínou v krajině představuje permanentní diskuse s ekologickými aktivisty, obecními zastupitelstvy a samozřejmě i místními obyvateli, kteří větrné elektrárny v sousedství svých obydlí hned z několika důvodů nechtějí. Stejné potíže provázejí úvahy a jednání o výstavbě úložišť jaderného odpadu. Je tedy zřejmé, že podnikání v oboru energetiky naráží v tuzemských podmínkách na limity poměrně hustého osídlení a nedostatku rozsáhlých, neobydlených ploch, jimiž disponují mnohé velké státy.

Solární energie

Obnovitelné zdroje významně reprezentují fotovoltaické zdroje. V České republice je v současnosti v provozu na 530 elektráren tohoto typu, disponujících výkonem 1 MW a více. Některé z nich jsou součástí fondů kvalifikovaných investorů velkých finančních skupin. Producenti solární energie mají zajištěn odběr elektřiny za zvýhodněné ceny garantované státem, daný typ elektráren je zajímavou investicí z hlediska daní. I to jsou důvody, proč zájem o solární elektrárny neutuchá, byť byly v řadě případů spojeny s podvodnými skandály. Hlavním motivem pro investici v tomto energetickém segmentu je především bezpečné uložení peněz s předpokládaným zhodnocením více než osm procent ročně.

Česko má první velkou baterii

Jak nejúčinněji akumulovat vyrobenou elektřinu za rozumnou cenu a v dostatečném množství? Téma, které řeší odborníci na celém světě. Význam „skladování“ elektřiny rok od roku roste v souvislosti se zvyšujícím se podílem variabilních obnovitelných zdrojů energií v přenosových soustavách. S významným příspěvkem v tomto směru přišla skupina Solar Global, která připojila k síti první vekou stacionární baterii. Akumulační systém o kapacitě 1,2 MWh je nainstalován v areálu solární elektrárny u obce Prakšice na Uherskohradišťsku. Zařízení je navrženo tak, aby pomáhalo stabilizovat distribuční soustavu při výkyvech, například formou dodávky elektřiny do sítě ve špičce. Rozvoj decentralizované energetiky přinese podle propočtů expertů příležitosti pro více než 4 tisíce baterií s podobným výkonem.