Insolvenční zákon v novém hávu

Firmy se mohou lépe bránit šikaně

Lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů i insolvenčním mafiím. To je jedna ze zásadních novinek, kterou do legislativního prostředí přináší nová úprava insolvenčního zákona. Příslušnou novelu začátkem letošního roku schválili senátoři, když už v prosinci 2016 ji podpořila Poslanecká sněmovna.

 

Přijetím této novely tak došel naplnění požadavek Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), který téma nekalých insolvenčních praktik, ohrožujících existenci desítek podniků v ČR, nastolil v červnu 2014. Největšímu zaměstnavatelskému svazu se do schvá- lené novely podařilo prosadit změnu kritérií pro posuzování úpadku firem v případě jejich platební neschopnosti. Podnikatelské subjekty se podařilo ochránit i vyšší pokutou za zjevně bezdůvodný věřitelský insolvenční návrh. Nová úprava zákona sice není ideální, představuje určitý kompromis, ale podnikatelům už tolik nesvazuje ruce jako původní verze. Účinný lobbing Podstatné pro úpravu insolvenčního zákona byly diskuse, vyvolané při jednáních tripartity zástupci podnikatelů, týkající se praktikování pochybných metod v podnikatelském prostředí. Ná- sledně se touto problematikou začalo zabývat Ministerstvo spravedlnosti ČR a osobně sám ministr Robert Pelikán. Zástupci SP ČR požadovali, aby firmy nebyly prohlášeny za insolventní, pokud ve skutečnosti v úpadku nejsou. Ve spolupráci se skupinou odborníků sdružených pod Centrem restrukturalizace a insolvence Institutu Excelence Managementu při VŠE v Praze se poda- řilo do novely zahrnout změnu kritérií pro posuzování úpadku v případě platební neschopnosti (tzv. mezera krytí). „Formální dočasná platební neschopnost jinak životaschopné společnosti by neměla být záminkou pro vyhlášení jejího úpadku,“ uvedl Pavel Juříček, člen představenstva SP ČR. Zabránit poškození pověsti firem Zástupci byznysu od počátku podporovali také úpravu, aby firmy byly chráně- ny tím, že se posune zveřejnění informace o podaném věřitelském insolvenčním návrhu v insolvenčním rejstříku až o jeden týden. Podle dosavadní úpravy totiž musel insolvenční soud zveřejnit tuto informaci v podstatě ihned po podání návrhu. Publikace byť i zcela nesmyslného insolvenčního návrhu měla tak mnohdy fatální ekonomické dopady na firmy. Ty ztratily zakázky, obchodní partnery a klienty, zhoršil se jim přístup k úvěrům. Donedávna byly takové firmy okamžitě vyřazeny z možnosti účastnit se veřejných zakázek. Situace mohla tedy vést až ke skutečnému krachu pů- vodně zdravé společnosti. „Soud v případě pochybnosti o dů- vodnosti insolvenčního návrhu může až o týden odsunout jeho zveřejnění. Během této doby může odmítnout bezdůvodný návrh, aniž by se v insolvenčním rejstříku vůbec objevil. Je tak větší šance, že se zabrání poškození dobrého jména firmy, na kterou někdo podá šikanozní návrh,“ objasnil výhody přijaté novely Pavel Juříček. Jejím přínosem je i vyšší pokuta za zjevně bezdůvodný věřitelský insolvenční ná- vrh, a to až do výše půl milionu Kč. Potřebné podklady v reálném čase Potírání nekalých insolvenčních praktik by měla napomoci i další opatření. Patří mezi ně například povinnost podávat některé dokumenty v rámci insolvenčního řízení výhradně na předepsaných elektronických formulářích, umožňujících automatické zpracování informací a tak i zjištění nestandardních postupů v insolvenčním řízení v reálném čase. Nikoliv tedy až ex post, jako je tomu nyní. Dalším kladem je důslednější dohled nad insolvenčními správci a užší spolupráce odpovědných resortů s orgány činnými v trestním ří- zení. „Příznivou zprávou pro podnikatele je, že byla zahájena trestní stíhání u podezřelých kauz. Naplňují se tak naše požadavky,“ podotkl Pavel Juříček z vedení SP ČR.