Karenční doba: Žhavé téma pro byznys i politiku

Karenční dobu uplatňuje většina zemí EU, obvykle se pohybuje kolem 3 dnů, ale například v Irsku trvá 6 dnů a na Islandu dokonce 14 dnů. Foto: www.freeimages.com

Návrh na zrušení karenční doby v posledních týdnech rozvířil dění na tuzemské politicko-podnikatelské šachovnici. Zatímco zaměstnavatelé jednotně návrh na obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské odmítají, v politické rovině je karenční doba závažím, které zřejmě vybalancuje snahy o sestavení nové vlády.

Jednání představitelů hnutí ANO a ČSSD míří k vytvoření nového kabinetu s podporou KSČM. A je zřejmé, že dohodnutá programová shoda zrušení karenční doby obsahuje. Podle dosud známých informací by se za první tři dny nemoci mělo zaměstnancům vyplácet 60 %. Je ale také možné, že po ustavení vlády se během dalších jednání na parlamentní půdě parametry vyplácení finančních náhrad v nemoci změní.

Problém pro firmy

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nemocnost zaměstnanců po zavedení karenční doby v roce 2009 klesla. Zaměstnavatelé proto očekávají, že případné zrušení karenční doby by nemocnost v některých odvětvích zvýšilo o 2–3 %.

Především pro výrobní firmy představuje zvýšení nemocnosti problém. „Výrobní podniky musí nahradit nemocného jiným zaměstnancem, což je při současném nedostatku lidí na trhu práce obtížné. Kolegové, kteří nemarodí, tak musí často pracovat přesčas,“ vysvětluje Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Některé firmy musí kvůli vysoké nemocnosti snižovat výrobu a odmítat zakázky.“

MPSV odhaduje, že by se po zrušení karenční doby zvýšily firmám pro rok 2019 náklady na vyplacení náhrad ze mzdy za nyní neplacené 3 dny o 2,9 miliardy Kč. To za předpokladu, že počet nemocných ročně nestoupne. Praxe ale ukazuje, že nemocnost by se zvýšila, tedy i náklady pro zaměstnavatele by podle odhadu MPSV byly vyšší. V součtu by činily o 5,1 miliardy korun více.
Na základě uvedených faktů zaměstnavatelé požadují zachování karenční doby do zavedení e-neschopenek, které by zabránily zneužívání nemocenské. Skutečností je, že karenční dobu má zavedenou většina zemí Evropské unie. Obvykle se pohybuje kolem 3 dnů, ale například v Irsku trvá karenční doba 6 dnů, na Islandu dokonce 14 dní. Některé státy, jako je Chorvatsko, Finsko nebo Dánsko, nemají karenční dobu zavedenou plošně, ale platí jen pro určité skupiny, například pro OSVČ.