Plyn coby zdroj elektřiny: Trend, který nabírá na síle

Zájem o zemní plyn každoročně roste, v ČR se loni jeho spotřeba zvýšila zhruba o 6 % Foto: www.freeimages.com

Jako energetické médium budoucnosti, tak lze bez nadsázky označit zemní plyn. A to z toho důvodu, že kromě svého tradičního využití se bude spolu s obnovitelnými zdroji v následujících 25 letech stále více podílet na výrobě elektřiny v zemích EU.

Vyplývá to z programu Světového energetického výhledu Mezinárodní energetické agentury, který podporuje i závěry analýz Českého plynárenského svazu.

V čem jsou výhody?

Hlavní důvody pro využití zemního plynu jsou nízké emise látek škodlivých lidskému zdraví a životnímu prostředí, dostupnost a flexibilita jeho používání. „Elektroenergetický a teplárenský sektor zůstává v dlouhodobém horizontu klíčový pro využití zemního plynu v EU. Jako důvody lze uvést plánované vyřazování uhelných elektráren, respektive tepláren z provozu a také nejasnou koncepci jaderné energetiky,“ uvádí Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu, a dodává: „Také v České republice je rostoucí energetická poptávka zajišťována zejména zemním plynem a obnovitelnými zdroji. Jako příklad může sloužit elektrárna Počerady, která přispívá ke zvýšené tuzemské spotřebě zemního plynu zhruba třemi procenty, tedy asi polovinou nárůstu spotřeby.“  V rámci teplárenského odvětví se aktuálně realizuje například přestavba Teplárny Náchod, která by v budoucnosti měla namísto uhlí využívat právě zemní plyn.

Rostoucí spotřeba

V souvislosti s touto dlouhodobou predikcí Mezinárodní energetické agentury bude zapotřebí rozšířit instalovaný výkon v evropských elektrárnách spalujících plyn o více než 110 GW. Spotřeba plynu roste v rámci celé osmadvacítky už třetím rokem v řadě, naposledy v roce 2016 to bylo o sedm procent na více než 460 miliard m3. V České republice vzrostla v roce 2017 podle očekávání Českého plynárenského svazu spotřeba zemního plynu oproti roku 2016 asi o 6 %, tedy zhruba o 500 miliard m3. Plynové elektrárny mají zhruba o polovinu nižší emise CO2 v porovnání s tradičními uhelnými zdroji, zároveň jsou efektivnější a flexibilnější při vyrovnávání kolísavých dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Kvůli poklesu těžby zemního plynu v EU dojde podle Mezinárodní energetické agentury k nárůstu jeho dovozu. Do roku 2040 by měl stoupnout import o zhruba 60 miliard m3 na 390 miliard m3. Hlavním dodavatelem zůstane Rusko s tržním podílem kolem 40 procent. Na zvýšený tranzit plynu se připravuje také Česká republika, kde se chystají investice do nové infrastruktury navazující na plynovod Nord Stream 2 v řádu půl miliardy korun.

Plyn stále více míří na silnice

V EU se také zvyšuje zájem o využití stlačeného zemního plynu (CNG) v dopravě. I tento trend potvrzuje situace na českém trhu, kde současně roste jak počet vozidel na CNG, tak i potřebná infrastruktura. V České republice je v současnosti v provozu již více než 160 plnicích stanic, což představuje jednu z nejhustších sítí v Evropě. K rostoucímu zájmu řidičů přispívají také zhruba poloviční náklady na pohonné hmoty nebo emise nižší až o desítky procent ve srovnání s tradičními vozy. Výsledky nezávislých studií konkrétně potvrzují nižší emise CO2 o 23 % při porovnání s benzinovými vozy a jedenáctkrát menší hodnoty oxidů dusíku ve srovnání s naftovými modely.