Pracovní úrazy: Stav je alarmující

Druhý nejvyšší počet pracovních úrazů je evidován v oboru stavebnictví Foto: www.freeimages.com

V loňském roce se přihodilo zaměstnancům v ČR celkem 44 370 pracovních úrazů, což je za posledních pět let druhý nejvyšší počet. Nelichotivé prvenství drží zpracovatelský průmysl, následuje stavebnictví a doprava, kde je zároveň i nejvíce smrtelných úrazů. Vyplývá to z nejnovějších statistik Státního úřadu inspekce práce.

Vysoká úrazovost do značné míry souvisí se špatně nastaveným systémem bezpečnosti práce ve firmách, který nerespektuje reálné potřeby zaměstnanců ani výkon samotné práce. Shodují se na tom odborníci na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) z Ardon Safety a Bureau Veritas.

Jaké jsou příčiny?

Nejvíce vážných úrazů se stalo ve zpracovatelském průmyslu, kde často dochází k traumatickému poranění končetin od strojů. „Vysokou úrazovost přisuzuji především vyššímu počtu pracujících a méně kvalifikovaným agenturním zaměstnancům. Mnoho z nich neumí dostatečně česky a jejich zaškolení je obtížnější,“ říká Lubomír Winkler z Ardon Safety, bezpečnostní konzultant pro průmyslové firmy. Důležité informace zaměstnancům i jejich šéfům schází také u rizikové manipulace s břemeny, kdy si lidé přirazí prsty nebo končetiny, případně způsobí úrazy zad či páteře. „Zaměstnanci neumí a nevědí, jak bezpečně zvedat těžká břemena – výpadem, z podřepu nebo mrtvým tahem a že v žádném případě nesmí v zátěži přidávat rotaci páteře,“ dodává lektor pro oblast bezpečnosti práce Petr Kaňka z Bureau Veritas.

Špatně nastavený systém

Na vysoké pracovní úrazovosti v Česku se podílí špatně nastavený systém bezpečnosti práce, o kterém ve firmách rozhodují tři složky – bezpečnostní pracovníci, nákupčí ochranných pracovních prostředků a management. „Bezpečáci“ mají snahu přinášet nejefektivnější řešení, ale jsou omezeni nákupčími, pro které je hlavním kritériem cena. Jenže nejlevnější ochranné prostředky, např. nepadnoucí bezpečnostní boty nebo špatné rukavice ve výsledku vyjdou dosti draze. Nedostatečně chrání před úrazy, které posílají zaměstnance na neschopenky a tím ve firmách snižují produktivitu práce. V dalším ohledu nerespektují přirozené potřeby zaměstnanců, kteří se chtějí cítit při práci pohodlně a bezpečně, což zase podporuje fluktuaci.

Školení nenahradí zaučení

Riziko úrazů ve firmách zvyšuje rovněž nedostatečné bezpečnostní proškolování zaměstnanců, například pokud jde o obsluhu strojů a rizika při práci s nimi. „Zaměstnavatelé se mylně domnívají, že obecné školení o BOZP nahradí kvalitní instruktáž od vedoucího, či znalého zaměstnance ke konkrétnímu zařízení. Je třeba vzdělávat vedoucí a mistry, kteří musí umět vysvětlit, jak se strojem pracovat. Tito lidé by měli být rovněž schopni pracovníkům vysvětlit zásady správné manipulace s břemeny těžšími více než padesát kilogramů, respektive dvacet kilogramů u žen, a zajistit k tomu odpovídající technická a organizační opatření,“ zdůrazňuje lektor pro BOZP Petr Kaňka.