Nesouhlas s rozhodnutím úřadu? Firmy se nyní mohou lépe bránit
Korespondence z finančního úřadu není pro žádného z podnikatelů oblíbenou četbou. Nicméně dvě novely zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který je pro vztah mezi „berňákem“ a podnikajícím subjektem klíčový, dávají nyní podnikatelům více možností pro hájení svých pozic.
Zmíněné novely nabyly platnosti od počátku letošního roku. Uvedený zákon tak doznal dalších změn, avšak v českém právním řádu začíná mít na kahánku. Jen v loňském roce musel být šestkrát novelizován, mimo jiné v souvislosti s doručováním písemností, se způsobem placení daní, s určením dne platby, s vyměřením daně či zástavním právem. Proto namísto neustálých „záplat“ má od příštího roku začít platit zcela nová právní norma řešící daňovou agendu státu.
Finanční úřad musí svůj verdikt zdůvodnit
Podle dosavadní praxe finanční úřad nemusel svá vydaná rozhodnutí zdůvodňovat. Pokud se dotčená firma chtěla proti verdiktu odvolat, měla značně ztíženou pozici. Nebylo totiž zřejmé, odkud „vítr vane“, z jakých argumentů finanční úřad vycházel. Právě od letošního roku nastala zásadní změna – finanční úřad musí své rozhodnutí doprovodit důvody, které ho k vydaní stanoviska vedly. Tím se podstatně rozšiřuje pro podnikatele manévrovací prostor – mohou nyní snadněji své odvolání argumentačně vystavět.
Odvolání má od letoška odkladný účinek
Rozhodne-li se letos firma podat proti rozhodnutí finančního úřadu odvolání, například proti dodatečnému platebnímu výměru, získá oproti minulým rokům ještě jednu výhodu. Nemusí již totiž okamžitě doměřenou daň zaplatit. Tuto daň sice při oprávněnosti odvolání finanční úřad po určité době vrátil, ale mezitím už také nejedna firma byla v úpadku. Nově tak tedy podnikatelé nemusí platit doměřovací daň dříve, než o jejich odvolání rozhodne finanční úřad. Ušetří tak výdaje, které mezitím mohou jinak zužitkovat.
Kupujete nemovitost za účelem investice?
Současná situace na trhu nemovitostí nahrává těm, kdo mají volné prostředky a zvažují, kam je investovat. Na trhu je v současné době značné množství jak pozemků vhodných pro zhodnocení, tak již rozpracovaných projektů. Budoucí výnos z investice do nemovitostí je však značně závislý na tom, jak je investice po právní stránce ošetřena. Pokud by se totiž v budoucnu při realizaci výnosu z investice objevila právní vada na nemovitosti, potencionální kupující by buďto odstoupil od obchodu, nebo by požadoval snížení kupní ceny.
Především nelze bezvýhradně spoléhat na výpis z katastru nemovitostí. Ten nemusí obsahovat všechny nezbytné informace pro zjištění právního stavu nemovitosti, zejména informace o některých právních vadách, jako jsou např. nevyřízené pozemkové restituce. Jestliže byl v minulosti řádně podán restituční nárok, který není vypořádán (a takových je dosud v České republice značné množství), může být nemovitost vydána restituentovi. Případnou existenci restitučního nároku však lze zjistit dotazem u Pozemkového úřadu.
Vzhledem k tomu, že české právo vyžaduje, aby na sebe jednotlivé převody vlastnického práva navazovaly, může vést neplatný převod v historii vlastnické struktury k tomu, že všechny následné převody jsou neplatné. Stávající vlastník, byť zapsaný v katastru, potom vůbec vlastníkem není. Některé příčiny neplatnosti převodu vlastnického práva se neustále opakují. Velice časté bývají neplatné převody mezi právnickými osobami, které jsou vlastnicky propojeny, kde obchodní zákoník vyžaduje ocenění převáděné nemovitosti soudem ustanoveným znalcem. Toto ustanovení bylo zvláště po jeho zavedení často porušováno. Překvapivě často bývají neplatné i převody nemovitostí z majetku obcí pro porušení zákona o obcích, který vyžaduje, aby záměr nemovitost převést byl uveřejněn po dobu alespoň 15 dnů na úřední desce obce.
Vedle historie vlastnictví je nutno znát územní plán pro příslušnou lokalitu, který určuje možné využití pozemků a tím i jejich komerční hodnotu. Navíc je vždy nutné navštívit místně příslušný stavební úřad, aby se zjistilo, zda nemovitosti nejsou dotčeny některým veřejnoprávním omezením, které opět může mít vliv na hodnotu těchto nemovitostí, jako jsou například stavební uzávěry či ochranná pásma. V případě, že předmětem investice je stavba, je vždy nutné ověřit, zda byla stavba řádně povolena a zkolaudována. Opět tu platí, že samotný zápis stavby v katastru nemusí znamenat, že byla řádně povolena a zkolaudována.
Mgr. Rostislav Šustek,
Schoultz & Partners,
kancelář spolupracující
s D.A.S, pojišťovnou právní ochrany
|
|
|