Plzeň hodlá otevřít svou náruč Evropě

Západočeskou metropoli lze díky její historii a tradici spojovat hned s několika přívlastky. A zdaleka nemusí jít jen o strojírenství, světoznámé pivo či rozvoj podnikání. V současnosti navíc existuje reálná šance, že za pět let ji po dobu 12 měsíců může zdobit titul Evropské hlavní město kultury. Plzeň je totiž jedním z tuzemských kandidátských měst (druhým je Ostrava), které v rámci široce pojatého projektu chce otevřít svou pomyslnou náruč evropské veřejnosti.

Právě to je smyslem celého projektu: přispět prostřednictvím kultury ke sbližování evropských občanů. Otázku, zda uvedený titul získá Plzeň, nebo Ostrava, rozřeší letos v září mezinárodní komise. „Stát se za pět let centrem evropské kultury je obrovská prestiž a konkrétně pro Plzeň je to výzva, která se dlouho nebude opakovat. Je skutečně za co bojovat,“ zdůrazňuje PR a marketingový manažer projektu Plzeň 2015 Petr Dvořák.

Důležitá je vize

Projekt Evropské hlavní město kultury (EHMK) existuje z rozhodnutí Rady ministrů EU od června 1985 a tento titul je propůjčován evropským městům na dobu jednoho roku. Z českých měst se v roce 2000 mohla tímto oceněním pyšnit Praha, ale je otázkou, nakolik této příležitosti využila, zda nebrala daný titul pouze jako potvrzení své společenské značky. Kulturní a sociálně-ekonomický rozměr zmíněného projektu totiž ve všech směrech přesahuje obecně zavedené zjednodušené vnímání kultury.

Potvrzuje to i umělecká ředitelka projektu Plzeň 2015 Yvona Kreuzmannová. „Tento evropský projekt není stavěn tak, aby stvrdil pověst daného města jako města kultury. Jde o mnohem víc – jakou má město vizi na období pěti deseti let, jakou má koncepci všestranného rozvoje.“

V podobném duchu hovoří i ředitel projektu Plzeň 2015 Milan Svoboda, který od devadesátých let pracoval v městské správě v oblasti rozvoje západočeské metropole. „Město Plzeň jsem již tehdy vnímal jako prostor s obrovským potenciálem. Proto po dokončení první etapy transformace města zaměřené zejména na hospodářskou základnu se v roce 2003 zrodila vize rozvíjet Plzeň zejména v oblasti inovativního podnikání, cestovního ruchu a kultury. A právě projekt Plzeň 2015 skýtá v tomto směru jedinečnou šanci.“

Pilsen-open up!

Třebaže se Plzeň prezentuje spíše jako konzervativní město, neznamená to, že by neměla být otevřená novým trendům. Projekt Plzeň 2015 a jeho motto – Pilsen-open up! – je silným impulsem pro místo, které má bezesporu obrovský tvůrčí potenciál v oblasti umění i technologií. A co je důležité – už při tvorbě koncepčního dokumentu Program rozvoje kultury města Plzně na léta 2009–2019 občané prokázali, že kvalitativní změnu určitě chtějí, čekají nové impulsy a jsou ochotni se na této proměně a osvěžení podílet.

„Většinou je kultura brána jako nadstavba, v lepším případě jako třešinka na dortu – až na ni zbude, tak si ji můžeme dovolit. Ale málokdo si uvědomuje, že kultura je základní životní potřeba,“ podotýká Yvona Kreuzmannová. „Bez kultury se nerozvíjí turistický ruch, nepřichází zájem investorů, nevznikají další ekonomické efekty. Když říkám kultura, myslím její široké pojetí, tzn. kultura jako síla, která se promítá do urbanismu, architektury, médií, grafiky, designu. Do všech ekonomicky silných oblastí se proniká prvek kultury a umění, který logicky ovlivňuje celou společnost. Začneme-li kulturu vnímat takto široce, najednou zjistíme, že bez ní není možný rozvoj města, regionu, celé země,“ dodává umělecká ředitelka projektu.

Užitečná inspirace

Nejlepším příkladem mohou být v tomto směru výsledky, kterých jako EHMK docílil v roce 1990 Glasgow. Tehdy totiž bylo zřejmě poprvé prolomeno vnímání kultury – nikoliv jako spotřebitelské oblasti, ale naopak jako motoru pro nastartování zdravého vývoje společnosti. Proto se také v Glasgow po roce 1990 výrazně zlepšily společensko-ekonomické faktory a úroveň tamního regionu i hrubého domácího produktu se zvedla o 20 procent. „Efekt dobře realizovaného a patřičně široce pojatého projektu je v tom, že nastartovává dlouhodobý a udržitelný rozvoj,“ připomíná v této souvislosti Yvona Kreuzmannová.

Podle ní si tyto souvislosti zatím příliš neuvědomují lidé na vysoce politicky exponovaných místech. V současné době projekt EHMK postupně přechází z velkých metropolí do středně velkých měst, která, pokud mají odvahu a osvícené radnice, mohou svůj rozvoj výrazně posunout kupředu. Inspirací mohou být zkušenosti z Lille v roce 2004 či z Liverpoolu o čtyři roky později. Tamní ekonomické studie prokázaly, že každé euro, investované do kultury, přineslo v dalších paralelních efektech 8 eur zisku. Přitáhne-li totiž akce turisty, zvedá se ve městě úroveň ubytovacích a restauračních služeb, dopravní infrastruktury apod. Jednoznačně se tak ukazuje, proč má EU podporovat nejen podnikání, zaměstnanost či životní prostředí, ale i kulturu.
Dobrých podnětů pro kandidátské město Plzeň je přitom z minulých let mnohem víc. Třeba Linec a Graz, kde pořadatelé dokázali vybudovat potřebné zázemí, nabídnout výborný program a vytvořit celkově příznivou atmosféru. „Například v německém Essenu, který pro letošní rok s maďarským městem Pécs a tureckým Istanbulem získal titul EHMK, má projekt velkou podporu ze strany spolkové vlády. U nás zatím nic takového nepociťujeme, třebaže podpora města a i určitá politická podpora kraje existuje. Věřím, že pokud město Plzeň s kandidaturou uspěje a titul získá, podaří se vzbudit zájem i u sponzorů a dalších možných partnerů včetně centrálních orgánů,“ říká ředitel projektu Plzeň 2015 Milan Svoboda.

Plzeňské proměny

Sponzorů bude opravdu třeba. Už jen proto, že v Plzni bude zapotřebí investovat hned do několika směrů. „Připravujeme stavbu nového divadla, kraj chystá výstavbu nové galerie, nové kulturní centrum by mělo vzniknout přestavbou bývalého pivovaru Světovar,“ vyjmenovává Milan Svoboda hlavní plánované akce. „Dále existují projekty na revitalizaci veřejných prostranství, například jde o vybudování zelených stezek pro pěší a cyklisty ve Štruncových sadech, kde by měl vzniknout i prostor pro prezentaci uměleckých děl. Právě propojení veřejných prostranství s uměním je jedno z našich velkých témat,“ zdůrazňuje Milan Svoboda.

Umělecká ředitelka Yvona Kreuzmannová přiznává, že na kandidatuře Plzně ji zajímá i to, zda a nakolik se toto konzervativní provinční město dokáže evropské kultuře otevřít. Faktem je, že podle statistik je dnes Plzeň druhým městem v ČR co do počtu etablovaných cizinců. Podle Yvony Kreuzmannové česká veřejnost není zatím cizince ochotna příliš přijímat. „Oni si již zvykli, že česká společnost je uzavřená, a proto si žijí vlastním životem ve svých komunitách. A právě projekt Plzeň 2015 je šancí k otevření potřebného dialogu jak s minoritními komunitami, tak s ostatními národy,“ říká.
A na jaké konkrétní kulturní akce bychom se mohli za pět let jít v Plzni podívat? Základními námětovými okruhy, s nimiž budou tvůrci pracovat, jsou Umění a technologie, Vztahy a city, Tranzit a minority, Příběhy a prameny. „Jde o témata, která přesahují samotný rozměr kultury a jimiž chceme oslovit co nejvíce lidí. Například v cyklu Příběhy a prameny se snažíme navázat na minulost Plzně, která je jedinečná, má silnou transatlantickou vazbu, neboť byla osvobozena americkou armádou, v její historii je řada událostí, které stojí za to zmapovat,“ dodává umělecká ředitelka projektu Plzeň 2015. „Již dnes můžeme slíbit, že programy budou tematicky silné a výrazné bude i jejich umělecké obsazení.“

Projekt Plzeň 2015 Do jaké společnosti měst Plzeň mimo jiné kandiduje? • Athény (titul EHMK v roce 1985), Paříž (1989), Madrid (1992), Lisabon (1994), Stockholm (1998), Helsinky (2000), Bruggy (2002), Lucemburk (2007), Istanbul (2010). Jaké principy chce Plzeň jako centrum evropské kultury prosazovat? • Otevřenost jako odvaha ke konfrontaci a veřejnému dialogu. • Otevřenost novým myšlenkám, inovaci a kreativitě. • Otevřenost vůči menšinovým žánrům, směrům a národnostem. • Otevřenost, transparentnost a kultivovanost kandidátského procesu a věcí veřejných. Co Plzni přinese získání titulu EHMK? • V současnosti je Plzeň svou velikostí na 356. místě v EU. V roce 2015 může být jedním ze dvou nejvýznamnějších měst v celé Evropě. • V roce 2009 přenocovalo v Plzni téměř tři čtvrtě milionu turistů. V roce 2015 to může být daleko více. • V současnosti lze vidět v Plzni 15 nových divadelních představení ročně, za pět let jich může až 365. • Přínosem z hlediska trvalé udržitelnosti bude zlepšení infrastruktury pro kulturu. Město je motivováno do objektů, které by jinak neměly tak vysokou prioritu. • Kultura a umění mohou být důležitým ekonomickým přínosem. Rok 2015 může ukázat, zda jedno euro investované do kultury přinese minimálně další dvě eura do rozpočtu města či státu.