Podporujete zavedení eura i při finanční krizi a hrozící hospodářské krizi ?

Nezalezi mne na tom. Jako gigolo beru jakoukoliv menu od sve Sponzorky. Nechcete mne?

Ne. Nepodporuji zavedení Eura. Vzhledem k tomu, že monetární politka v EU je nastavena pro inflačně (to nejhorší, co pro podnikatele může být , to je ještě horší než tzv. silná koruna pro vývozce) nepodporuji zavedení Eura. Inflačně nastavená monetrání politika bude způsobovat to čemu někteří říkají krize a ve svém důsledku to může vést k rozpadu bankovní soustavy.Vy jako podnikatelé vyslovte se na úřadu vlády jasně a řekněte, že Euro chcete příjmout jen za předpokladu, že monetární politika nebude konstruována pro inflačně.

Nejsem rovněž vyhraněným zastáncem zavedení eura za současné situace. S některými uvedenými argumenty však nesouhlasím. Zajímalo by mě, z jakého důvodu se domníváte, že je monetární politika EU nastavena proinflačně. Nesouhlasím s tím, že by byla inflace či deflace větším zlem než znehodnocující se kurz. Změnám cenové hladiny se mohu jako podnikatel snáze přizpůsobit (za předpokladu, že se jedná o změny předvídatelné a v řádu procent) a hlavně odhadnout míru inflace je rozhodně snazší než odhadnout vývoj kurzu koruny, který je do značné míry ovlivňován spekulacemi na devizovém trhu. Ke všemu se domnívám, že deflace může vést k rozpadu bankovnictví minimálně stejně tak jako vysoká inflace. Vládu nepovažuji za vhodné místo ke stížnostem na monetární politiku, jelikož stejně jako v ČR i v EU je monetární politika především úkolem centrální banky. Jedině populistický politik (kterých se v poslední době v některých českých nevládních stranách vyrojilo spoustu) Vám zaručí, že po vstupu do eurozóny bude monetární politika konstruována dle přání určité zájmové skupiny.

ještě dotatek k názvu vaší reakce. To, že je měna tzv. "silná" je dáno právě tím, že je neinflační a bude-li mít země neinflační měnu pak to bude mít za následek měnu, která bude mít stabilní měnový kurz. Tzn. ostatní měny se budou od ní odvíjet (zjednodušeně řečeno).

1) Monetární politika je nastavena proinflačně např. 2% inflační cíl. 2)dojde-li k nějakému otřesu v EU (zjednodušeně řečeno) ECB zasáhne expanzivní monetární politikou, připadně zavede dodatečné regulace, aby udělala radost EU. 3) Kurzové změny jsou dány právě inflační politikou. To, že dochází ke spekulacím je jen logický důsledek racionálně jednajících subjektů. Spekulovat se dá jen na inflační měnové kurzy, tj. na takové které jsou založené na inflační měně (příklad měn EURo, USD, CZK, britská libra, ) 4) Měnová politika je vždy nastavena již z dob dávné minulosti tak, aby vyhovovala panovníkovi (vládě, parlamentu,..., Osobně mě v tuto chvíli nenapadá jediný příklad, který by toto tvrzení vyvracel (důkaz sporem) To, že lec který "neználek", který si říká EKONOM (a přitom o ekonomii nic neví, byť třeba učí na VŠ) vede diskuze na téma "NEZÁVISLOST CENTRÁLNÍ BANKY" ještě neznamená, že tomu rozumí. Například v ČR, je monetární politika nastavena tak, aby vyhovovala vládám po roce 1989 (tj. inflačně). Z tohoto důvodu parlament (vláda) příliš nezasahuje do centrální banky. Tedy jinými slovy chce-li někdo ovlivnit monetární politiku, pak to musí udělat silou tj. např. přes parlament. Příkladem, ž monetární politika v 'CR je nastavena tak, aby vyhovovalo vládám je existence české papírové koruny, regulace bank, atd.. PS. omluvám se za pravopisné chyby a nepřesnosti autor se zajímá o monetární politiku, fiskální politiku, ekonomii, ekonometrii,.....

Pokud jsou kurzové změny dány především inflační politikou, ptám se: V jak dlouhém období? Dle obecně známé ekonomické poučky (na kterou se zřejmě odvoláváte) bude zřejmě kurz měny determinován právě výší cenové hladiny. Funguje to však takto i v krátkém období? Pokud uvažujeme v horizontu několika měsíců mají spekulace na kurz koruny značný vliv a tím poškozují české exportéry, jelikož změny kurzu nejsou opodstatněné a tím pádem nejsou předvídatelné. Že pohyb kurzu neodpovídá vývoji cenové hladiny ukazují i čísla. Inflace byla v každém měsíci roku 2008 v ČR o několik p.b. vyšší než v EU. Kurz koruny by měl tedy oslabovat a nedělo se tak. Naopak od začátku roku 2009 kurz koruny velmi oslabil, přičemž míra inflace v EU 27 i v ČR je téměř shodná. Jak si lze tedy tyto změny vysvětlit? Jak mohou pak kurz koruny odhadnout české subjekty, které ho potřebují znát pro své podnikové plány? V tom "krátkém" období může volatilita kurzu poškodit české podniky natolik, že už se toho "dlouhého" nedočkají.

Kurz měny je dán právě inflační politikou ničím jiným. Tzv. spekulace jsou logickým důsledkem chování racionálně jednajících subjektů na trhu. Ony subjekty spekulují na inflaci (tj. znehodnocení/zhodnocení) dané měny. To znamená, že subjekty spekulují na očekávaném zhodnocení (znehodnocení) měny právě díky inflaci dané měny (měn). Pokud bychom neměli inflační měnu (bárterová směna bez nucených papírových peněz – tzn. dokonalá barterová směna a nikoliv nedokonalá jako je v současnosti), pak by docházelo jen ke změnám relativních cen v souvislosti s fungováním tržního mechanizmu). Inflační politika vlastně vytváří prostor pro spekulace. V situaci barterové směny by si výrobci nemohli stěžovat na spekulace, o kterých píšete, prostě protože by nebyly. Nevím jak definujete krátké respektive dlouhé období? Uveďte, kdy je období dlouhé a kdy krátké? A proč tomu tak je. Bez tohoto stanovení nelze uvažovat o rozdílu v krátkém a dlouhém období neb snad platí logická úvaha „součet krátkých období = dlouhé období“. Neví, jak jste přišel na to, že kursové změny neodpovídají vývoji cenové hladiny. Otázka zní jak dokázat něco, co není? Lze dokázat jen, že odpovídají (bohužel v tuto chvíli do hry vstupuje aproximace). Nevím jestli je vaše úvaha o tom, že kurz neodpovídá cenové hladině je dán vývojem nějaké časové řady, leč pokud tomu je tak musím konstatovat, že časové řady jsou jen ne příliš přesným znázorněním vývoje skutečného stavu. Nepřesnost je dána tím, že konstrukce, sběr dat atd. je právě nepřesnou aproximací mezi logikou známé teorie a realitou. Proto neleze na základě vývoje časových řad konstatovat to, že jedna řada neodpovídá druhé (pomoc bychom mohli hledat například v Johansenově kointegračním testu). Míra inflace v jedné zemi může být shodná (podobná) z několika důvodů např.: 1) mají společnou měnu 2) měnová politika je nastavena stejně nebo podobně příklad ČNB a ECB 3) je to dáno prostou náhodou V tuto chvíli už jen zmíním, že ekonomická teorie nám jasně říká, jaké a čím budou determinovány kurzy a ceny (nikoliv inflace) v rámci dvou ekonomik.