Roli hrají pružnost a nová témata

Ekonomická recese významně ovlivnila možnosti firem a domácností financovat vzdělávání dospělých. Na jedné straně je na vzdělávání méně peněz, na druhé straně jsou lidé více motivováni se učit, protože jsou nuceni přehodnotit svou současnou pozici na trhu práce.

 
Odborníci však kritizují nepřehlednou nabídku, která brání širšímu zapojení dospělých do vzdělávání, veřejnost zase uvádí nejistou kvalitu nabízených kurzů. Takové jsou hlavní poznatky z průzkumu vnímání problematiky vzdělávání dospělých u laické a odborné veřejnosti, který připravila společnost Donath-Burson-Marsteller ve spolupráci s Asociací institucí vzdělávání dospělých ČR (AIVD ČR) a agenturou Factum Invenio.

„Dnešní propad příjmů pro vzdělávání dospělých může být částečně nahrazen z evropských zdrojů, ale dlouhodobě je úspěch tohoto segmentu vzdělanostní společnosti závislý na schopnosti své vnitřní přeměny,“ říká Zdeněk Palán, prezident AIVD ČR. Dle jeho názoru se likvidační dopady současné recese dotkly s různou intenzitou řady komerčních vzdělávacích institucí. „Vzdělávací instituce musejí přicházet s novými nápady, musejí vymýšlet méně finančně náročné formy a metody, musejí inovovat své vzdělávací portfolio,“ zmiňuje Palán.

„Lidé přikládají vzdělání v dospělosti velký význam, vnímají ho jako nutnost dnešní doby. Projevuje se to zvláště v souvislosti s potřebou neustále aktualizovat své dovednosti a vědomosti tak, aby člověk obstál v profesním, společenském i soukromém životě,“ uvedl Jan Herzmann, ředitel společnosti Factum Invenio. Existují přitom rozdíly mezi aktivnějšími lidmi ve velkých městech a obyvateli malých měst, kde hraje roli i tradiční orientace na rodinné hodnoty. „Přes důležitost, kterou vzdělávání v dospělosti většina občanů přisuzuje, se jich systematicky vzdělává pouze minimum. Lidem nejčastěji chybí čas a peníze nebo otevřeně připouštějí, že jsou líní,“ uzavřel Herzmann.

Co vzešlo ze studie a ankety, kterou připravila společnost Donath-Burson-Marsteller ve spolupráci s Asociací institucí vzdělávání dospělých ČR a společností Factum Invenio? Zde je několik zajímavých odpovědí na položené otázky:

Jaký význam a společenskou roli má dle vašeho názoru v ČR vzdělávání v dospělosti? Je to v zahraničí jiné?

 
Dle mého názoru například MBA má význam, respektive status, společenské role ve společnosti – a to jak u nás, tak i v zahraničí. Oblast vzdělávání ve firmách závisí na politice a strategii každé firmy. V každém případě, pokud chce být v dnešní době firma konkurenceschopná, měla by své zaměstnance kontinuálně vzdělávat. Obecně si myslím, že není až tak veliký rozdíl mezi společenskou rolí vzdělávání v dospělosti v ČR a v zahraničí (vyspělých zemích), spíše je rozdíl ve flexibilitě zaměstnavatele a trhu práce umožňovat vzdělávání. V ČR je flexibilita trhu menší.
Hana Musilová, MERCK Czech Republic

Jak hodnotíte současný rozsah a úroveň nabídky dalšího vzdělávání?

 
Pomineme-li výrazný komerčně iniciovaný přetlak v oblasti soft-skills a absenci řady témat v zahraničí již běžných, je nabídka dalšího vzdělávání poměrně vyrovnaná a pestrá. Toto se však nedá již tvrdit o až příliš velkém množství vzdělávacích subjektů, které na výrazně odlišné kvalitativní úrovni na trhu působí. Bohužel žijeme ještě v období, kdy je často hlavním kritériem výběru dodavatele vzdělávání pouze cena.
Někdy to na nás dělá dojem, jako by si řada firem do neúprosného závodu s konkurencí kupovala místo závodního auta pouze starý moped. A proč také ne, když je přijde tak levně...?
David Kalivoda, Centrum andragogiky, s. r. o., Hradec Králové

 
Současný rozsah a úroveň nabídky nelze jednoznačně hodnotit, další vzdělávání totiž zahrnuje velmi širokou škálu rozdílných. Nabídka škol, mimo vysokých, je poměrně nízká, i když se bude postupně zvyšovat prostřednictvím evropských programů, pravděpodobně se jejich nabídka soustředí na nabídky vzdělávacích aktivit, které budou vycházet ze standardizovaných školských vzdělávacích programů. Rozhodující
pro nabídku bude i pedagogická kvalita lektorů, jejich schopnost učit dospělou populaci v požadovaném čase a době. Nejpružnější jsou nabídky soukromých, veřejně prospěšných a i podnikových subjektů, které nabízejí širokou škálu akreditovaných nebo i neakreditovaných vzdělávacích programů. Rozsah nabídek vysoce překračuje poptávku po těchto vzdělávacích programech, jejich úroveň je, dalo by se říci, odpovídající poptávce, protože trh vzdělávacích aktivit je charakteristický svou konkurenční kapacitou. Ovšem přesah nabídek vzdělávacích aktivit vyvolává částečně i poptávku po aktivitách, které nejsou vyžadované ani sociálními partnery ani občany, zejména po těch, které jsou často převzaty ze zahraničních zdrojů.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Domníváte se, že je zde patrný nějaký trend v nabídce či v zájmu studujících o určité obory?

 
Výrazným trendem v rámci poměrně dlouhého časového úseku byly jednotlivé kategorie soft-skills, ale tak jako všechno i trendy se postupně mění v závislosti na řadě faktorů. Jedním z nich může být snaha přizpůsobit se globálním trendům, které vyžadují zahraniční majitelé firem působících na našem trhu. Dalším faktorem může být někdy až doslovné kopírování podmínek vzdělávacích programů financovaných
z ESF. Nebo například řada kvalitních vzdělávacích subjektů se snaží reagovat na nově vzniklou poptávku na trhu, což je v současnosti oblast hard-skills anebo nových témat zabývajících se společenskou odpovědností, prevencí negativních jevů v řadě oblastí,
environmentální problematikou či témat vzniklých na základě nové legislativy. V hlavním městě a dalších větších městech je samozřejmě poptávka po vzdělávání vždy vyšší a trendy se mění dříve a relativně rychleji nežli v regionech.
David Kalivoda, Centrum andragogiky, s. r. o., Hradec Králové

Mnoho vysokých škol přichází s nabídkou dalšího vzdělávání. Cílem je ale spíše zajistit další zdroje pro své akademické učitele. Podle mého názoru je diskutabilní také kvalita výuky dálkového bakalářského studia, které některé univerzity provozují v krajských a okresních městech. Za trend považuji v této době oblast sociálního podnikání a leadershipu. Obecně se dá říci, že je velký kvalitativní rozdíl mezi Prahou, velkými
krajskými městy a regionálními městy. To se týká i úrovně univerzit. V regionech chybí kvalitní lidské zdroje.
Marek Šedivý, Neziskovky.cz, o. p. s.