Stát se ocitl pod palbou, firmy chtějí vrátit pojistné
Vybral stát vlivem vlastní chyby a mezery v zákoně neoprávněně od podnikajících subjektů sociální pojištění? Bude jim muset peníze za první pololetí roku 2007 vrátit? To jsou nejdůležitější otázky aféry, která zatím v novodobé historii podnikání nemá obdoby. Kauza, dotýkající se každého podnikatele, zatím na sebe nabaluje další zjištění, zaznívají nová, často protichůdná vyjádření.
Firem, ale také obcí, měst a krajů, které se zajímají o vrácení již zaplaceného sociálního pojištění za období leden–červen 2007, přibývá. V polovině ledna zažádalo podle údajů České správy sociálního zabezpečení o vrácení peněz více než 4600 podnikajících subjektů, což znamená, že stát by musel vyplatit částku 12,6 miliardy korun. Vzhledem k rostoucímu počtu žádostí by tato zmíněná čísla rozhodně nebyla konečná… Podle odhadů by stát za zmíněnou chybu v zákoně mohl zaplatit více než 100 miliard korun.
Politici přešli do ofenzívy
Jisté je zatím jen jedno: v listopadu 2006 vypadlo ze zákona ustanovení o výpočtu vyměřovacího základu, z něhož musí firmy sociální pojištění za své zaměstnance platit. Stalo se tak poté, kdy senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku pozměnil novelu zákona o sociálním pojištění. Novela pak zamířila zpět do Poslanecké sněmovny, která ji schválila. Zarážející je, že chybu v zákoně neodhalil nikdo z poslanců ani senátorů, kteří se danou předlohou zabývali. Vláda na chybu přišla začátkem roku 2007 a napravila ji vládním nařízením. Podle některých právníků však mohla nedostatek odstranit jen opět změnou zákona.
Zatímco stát nyní dává od problému ruce pryč, tisíce firem požadují, aby jim bylo již zaplacené sociální pojištění vráceno. Politici proto přešli do ofenzívy a varují před zvýšením sociálního pojištění, pokud by podniky svého požadavku dosáhly.
Jak se celá kauza zrodila?
Lavinu žádostí o vrácení již odvedeného sociálního pojištění spustilo rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ten totiž před časem řešil spor mezi státem a firmou Ježek software, která odmítla zaplatit sociální pojištění, neboť si všimla, že v příslušném zákoně není pro první pololetí roku 2007 definován vyměřovací základ. Krajský soud v Ústí nad Labem dal v této kauze dané firmě zapravdu. Česká správa sociálního pojištění ovšem s tímto rozhodnutím nesouhlasila a podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu s tím, že předchozí soudy v případě firmy Ježek software pochybily. Nejvyšší správní soud může pravomocný verdikt zrušit a případ vrátit soudu k novému projednání.
Nejvyšší správní soud by měl současně říct, zda se tento případ může vztahovat i na ostatní firmy – tedy i ty, které pojistné za sporné období zaplatily, a měly by tak nárok na jeho vrácení.
Argumenty pro…
Proč by měly firmy vrácení sociálního pojištění za období leden až červen 2007 vymáhat? Pro hovoří především tento argument: dobrý a řádný hospodář využívá všechny zákonné možnosti k tomu, aby ochraňoval své peníze vložené do podnikání. Vrácení peněz by tak pro firmy – podle jejich velikosti – mohlo představovat úsporu až v řádu stovek tisíc korun. Řada firem je také názoru, že není-li stát ochoten tolerovat občasné chyby v jejich účetnictví a uděluje jim penále, není důvod, proč tolerovat chybu státu.
Proč být proti…
Povinnost plátců sociálního pojistného odvádět tyto platby nikdy nezmizela, sociální pojištění je veličina, která nikdy nebyla nikým zpochybněna. Státu peníze jednoznačně náleží. A chyba v zákoně nemůže být důvodem, proč pojištění neplatit. Navíc: s žádostí o vrácení bude spojena nejedna komplikace, neboť ministerstvo bude žádosti o vrácení peněz zamítat, takže firmy se budou muset jednotlivě obracet na soud. Podle někdejšího ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase odpovědné firmy vrácení pojištění nárokovat nebudou.
Žádat lze do 31. prosince 2012
Záměr firem žádat o vrácení zaplaceného sociálního pojištění zpochybňuje ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, podle něhož povinnost zaměstnavatelů odvádět pojistné na sociální zabezpečení existovala vždy, tedy i v 1. pololetí 2007, neboť to vyplývá z jiných ustanovení zákona. „Více než 99 % plátců pojistného z cca 260 000 to také nezpochybnilo a pojistné proto zaplatilo. V současné době není žádný důvod zahltit okresní správy sociálního zabezpečení žádostmi o vrácení pojistného. Navíc – promlčecí lhůta pro případné vrácení přeplatku na pojistném, které bylo zaplaceno v roce 2007, končí až 31. prosince 2012,“ uvedl ministr. Podle jeho slov na případném vracení pojistného na sociální zabezpečení nikdo nemůže vydělat. Takový postup by v době rostoucího deficitu státního rozpočtu pouze vedl k dalšímu zadlužování státu, který by ve výsledku zaplatili všichni, tedy i firmy, kraje či města, která nyní chtějí pojistné vrátit.
Čekání na verdikt soudu
„Otázku související s novelou zákona o pojistném na sociální pojištění z roku 2007, kdy byl vypuštěn paragraf upravující stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění pro podnikatele, monitorujeme. Na základě posouzení právních souvislostí byla podána žádost o vratku zaplaceného pojistného za toto období jednou firmou, žádost byla příslušnou správou sociálního pojištění zamítnuta a odvolání v tuto chvíli řeší Nejvyšší správní soud. V případě vyhovění odvolání dojde pravděpodobně k hromadným žádostem podnikatelů o vratky tohoto pojistného. Domníváme se, že je před případnou společnou nebo individuální reakcí nejprve nutné vyčkat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora.
Podle jeho vyjádření existuje několik možných variant reakcí na případné pozitivní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na odvolání, které je nutné jak ekonomicky, tak právně i politicky nejprve posoudit.
Nejistota pro stát i firmy
„Vycházíme z toho, že v případě žádostí o vrácení pojistného jde o rozhodnutí jednotlivých firem. V každém případě to považujeme za alarmující a ukázku toho, čeho by se stát neměl dopustit. Očekáváme proto, že ze situace budou vyvozeny důsledky a konkrétní odpovědnost,“ uvedl pro L bby mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Mostýn. Ve vydaném prohlášení Svaz průmyslu a dopravy ČR poukazuje na fakt, že vzniklá situace vytváří nejistotu jak pro firmy, tak i pro stát. „Upozorňujeme v této souvislosti na význam kvalitní a stabilní legislativy pro celkové podnikatelské prostředí. Tento náš požadavek se opírá o špatné hodnocení úrovně legislativy, což jednoznačně vyplývá z našich šetření mezi 1600 členskými firmami. Dlouhodobě poukazujeme na nedostatky přípravy legislativy, a to i v průběhu jejího schvalování a přijímání v Poslanecké sněmovně a v Senátu,“ praví se v prohlášení.
Danou kauzou se zabývají kromě příslušného ministerstva i zaměstnavatelské svazy, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a další instituce, které se na prvním společném jednání dohodly, že se danou kauzou opět budou zabývat poté, co Nejvyšší správní soud rozhodne v uvedeném právním sporu. Podle vyjádření mluvčího Nejvyššího správního soudu, které Lbby získalo v čase redakční uzávěrky tohoto čísla, o termínu soudního jednání nebylo dosud rozhodnuto.
Karel Směták
Pohled z podnikatelské sféry
Michal Jirkovský, Executive Director společnosti Xenia
Domnívám se, že stát udělal neúmyslnou chybu a z tohoto důvodu by mu měla být odpuštěna. Je naprosto zřejmé, že sociální pojištění se vybírá ve všech státech světa, a to trvale. Stejně by ale stát měl odpouštět podnikatelům, pokud výjimečně zapomenou odevzdat např. určitý formulář do stanoveného termínu. Pražská správa sociálního zabezpečení ale na podzim 2009 zavedla arogantní a absurdní počítačový systém, že pokud např. firma v druhé polovině roku 2009 odevzdala žádost o uplatnění slevy na pojistném o jeden den později, tak se automaticky generuje penále za každý den. Stejně ale postupují nově i finanční úřady při jakémkoli opoždění. Pokud parlament nebo Ministerstvo financí ČR udělaly chybu, tak bych očekával nějaké gesto ve prospěch podnikatelů. Nejhorší je naprostá anonymita úředníků i ústavních činitelů, kteří udělají chybu. Jestli je tedy trestán konkrétní podnikatel, měl by být i v tomto případě za chybu ve výběru sociálního pojištění z roku 2007 potrestán konkrétní předseda výboru nebo komise parlamentu, aby si zvykli na osobní zodpovědnost za to, co předkládají Poslanecké sněmovně. Šéf výboru má za to i větší plat.
Zdeněk Chrdle, generální ředitel AŽD Praha
Situaci budeme velmi pozorně sledovat a vyhodnocovat. Proslýchá se totiž, že by stát mohl z důvodu navrácení sociálního pojištění zvýšit daně. Pokud by situace k tomuto kroku směřovala, také bychom požadovali vrátit zaplacené sociální pojištění. V opačném případě by totiž firmy, které nepožádají o vrácení, zaplatily pojištění de facto dvakrát. Byl by to vlastně trest za slušnost! V případě AŽD Praha jde o částku zhruba 50 milionů korun. Čekáme také na to, jak dopadne odvolání proti rozhodnutí správního soudu u prvního případu. Až poté definitivně rozhodneme o našem dalším postupu.
|
Pohled ekonoma
Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu
Hovoří-li se o možných nárocích firem na vrácení peněz, je třeba rozlišovat mezi slovy usilovat a žádat. Podle našeho zákonodárství se vedoucí představitelé firem i státních institucí musí chovat ke spravovanému majetku s péčí řádného hospodáře. Z tohoto důvodu, možná částečně alibistického, se nelze divit, že řada firem či institucí „žádá“ o navrácení peněz vybraných na sociální pojištění za období, kdy údajně jeho výběr neměl oporu zákona. Je zřejmé, že politici a legislativci s největší pravděpodobností pochybili. Není to však 100% jisté, protože soud může rozhodnout ještě jinak. Pokud by platilo, že stát pochybil, pak by vlastně firmy i další instituce platící sociální pojištění měly povinnost požádat o vrácení zaplacených plateb. Pokud by tomu tak nebylo, nepovažuji v tak pro veřejné finance kritické situaci za vhodné „usilovat“ o vrácení již zaplaceného sociálního pojištění.
|
Pohled právníka
Dana Trezziová, partner společnosti BDO Tax
Pokud bude zcela jasné, že v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení byla chyba, na základě které nebylo třeba uhradit pojistné za první pololetí roku 2007, bude mít příslušná správa povinnost vrátit vzniklý přeplatek na pojistném, a to automaticky i bez jakékoli žádosti poplatníka. Lhůta pro vrácení přeplatku z roku 2007 uplyne až 31. 12. 2012. Pokud si firma již dnes podá žádost o vrácení přeplatku na pojistném za rok 2007, je pravděpodobné, že žádost o přeplatek nebude kladně vyřízena nebo správní řízení zahájené podanou žádostí bude zastaveno do vyřešení celé kauzy. Očekávaný verdikt Nejvyššího správního soudu by mohl přinést jasnější pohled na konkrétní souzený případ, kdy poplatník v roce 2007 pojistné nezaplatil a správa sociálního zabezpečení mu ho doměřila. Rozhodnutí Nejvyšší správního soudu tak zřejmě nebude finálním verdiktem, který podá jednoznačné stanovisko, jak má správa sociálního zabezpečení či poplatníci pojistného postupovat. Je možné, že celou kauzu bude následně řešit Ústavní soud ČR nebo dojde k dalším soudním sporům poplatníků, kteří v roce 2007 pojistné zaplatili a teď žádají o vrácení přeplatku. Jelikož však přeplatek lze vracet ještě v průběhu téměř 3 let, je dost času počkat na vyjasnění situace, o přeplatek lze požádat později nebo může být vrácen z moci úřední bez jakékoli žádosti. Pokud by závěrem celé kauzy byla povinnost úhrady přeplatku na pojistném za rok 2007, lze očekávat, že přeplatek nebude zaplacen na účty poplatníků, ale bude započten proti zvýšené povinnosti uhradit pojistné v běžném období. Zvýšené pojistné v běžném roce na základě nově přijaté zákonné úpravy by bylo pro stát asi jediným řešením, jak se vypořádat s povinností vracet přeplatek za 2007.
|
|
|