Trestní postihy českých firem: Realita, nebo úlitba Bruselu?

Budou v České republice soudy od ledna příštího roku za porušení zákona udělovat tresty nejen jednotlivcům, ale i firmám? To je otázka, na níž by měla dát odpověď z květnových voleb vzešlá nová politická reprezentace. Právě nová vláda a obměněná Poslanecká sněmovna bude mít na stole návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který před nedávnem spatřil světlo světa na Ministerstvu spravedlnosti ČR.

Tato předloha vznikla s ohledem na požadavek Evropské unie, která po členských zemích takovou právní normu vyžaduje. Kromě České republiky uvedený zákon zatím ještě nepřijalo Německo a Slovensko. V jiných zemích zákon již nějaký čas platí, avšak jeho efekt je přinejmenším diskutabilní. Přihlédneme-li například ke zkušenostem z Maďarska, kde zákon platí šest let a žádná firma tamními soudy zatím potrestána nebyla, těžko se ubránit přirovnání o nažraném vlkovi a celé koze. Půjde tedy v českých poměrech o zásadní průlom v legislativě ovlivňující podnikání, nebo spíše o úlitbu bruselským direktivám?

Od „ostudy“ až po gilotinu

Nejrůznější delikty hospodářské povahy, podvody rozmanitých kalibrů, krácení daní, porušování zákona o odvodu sociálního či zdravotního pojištění… To vše se bohužel ve firemní sféře více či méně odehrává. Za každým prohřeškem se skrývá konkrétní člověk nebo skupina osob, která může protiprávně jednat právě prostřednictvím firmy.
Pokud by viníci – představitelé firmy – stanuli před soudem, kromě individuálního trestu by soud mohl uvalit sankce i na samotnou firmu. To je ve stručnosti stěžejní myšlenka navrženého zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Zákon má ale pamatovat i na situace, kdy není jasné, která fyzická osoba se trestného činu dopustila. Pak by z logiky věci dopadl trestající meč na celý podnik. Škála postihů by přitom měla mít poměrně široký rozptyl: od povinnosti firmy zveřejnit odsuzující rozsudek formou inzerce v médiích přes zákaz přijímání dotací a subvencí či zákaz účasti ve výběrových řízeních až po peněžitý trest nebo zákaz činnosti firmy v daném oboru podnikání. Doslova gilotinou by pak pro odsouzenou firmu byl nejtěžší verdikt – její zrušení a faktické vymazání z podnikatelské mapy.

Obavy přetrvávají

Zástupci podnikatelů se v zásadě návrhu nového zákona nebrání, pouze se obávají, aby nová legislativní norma nebyla zneužitelná. Vždyť již samotné soudní řízení, které ve výsledku žádné provinění neprokáže, může každý podnik a jeho pověst poškodit. Proti myšlence zákona není například předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner, avšak jak uvedl ve vyjádření pro Český rozhlas, o návrhu bude třeba ještě na několika úrovních jednat. Tím spíš, že třeba zastavení činnosti firmy v daném oboru či její zrušení je vázáno na problém zaměstnanosti, rozvázání pracovního poměru s pracovníky odsouzené firmy apod. Podle podnikatelů je třeba rovněž pohlídat, aby zákon nemohl posloužit konkurenčnímu boji mezi firmami. V této souvislosti bude také důležité, k jaké variantě se nakonec přikloní politici, kteří nařízení Evropské unie budou uvádět do legislativní praxe. Jde o to, zda pravomoc trestat firmy budou mít pouze soudy, nebo bude tato pravomoc přenesena na vybrané úřady. Právě o této druhé variantě uvažovala Topolánkova vláda, která se první předlohou uvedeného zákona zabývala v roce 2006. Návrh ale neuspěl v Poslanecké sněmovně, proti se tehdy postavili poslanci ODS.

Jaké mohou být důsledky?

Z připravovaného zákona není jinak nadšená Hospodářská komora ČR, která už dříve byla spíše pro zostření postihů firem za správní delikty a představitelů firem za trestné činy. „Zavádění trestní odpovědnosti právnických osob vnímáme jako přelom pro české podnikatelské prostředí, jehož dopady jsou v současném okamžiku nepředvídatelné. Rozhodně budeme implementaci zákona bedlivě sledovat,“ řekl prezident komory Petr Kužel. Také on zmínil obavu především z možného zneužívání zákona formou nekalých praktik při konkurenčním boji mezi podnikateli.
Výhrady má také Svaz průmyslu a dopravy ČR, podle něhož jde o institut cizí našemu pojetí práva i pojetí práva mnoha dalších zemí EU. Přesto je Svaz průmyslu a dopravy ČR ochoten podpořit přípravu daného zákona v podobě, která nebude dále ztěžovat podnikání, ale přispěje ke kultivaci podnikatelského prostředí bez toho, že by taková úprava znamenala další zvýšení administrativní náročnosti a vznik nových zneužitelných právních institutů a v neposlední řadě i nemalou finanční zátěž pro daňové poplatníky.

Trestní odpovědnost právnických osob by měla být, podle požadavků Svazu, vztažena k specifickým trestným činům, jichž se může dopustit právnická osoba, jakými jsou například trestné činy páchané ve spojitosti s placením daní, sociálního a zdravotního pojištění, konkurzem, úvěry a veřejnou soutěží. Sekundárními důsledky zavedení institutu trestní odpovědnosti právnických osob bude například to, že naroste agenda orgánů činných v trestním řízení tím, že mnohé kauzy budou řešeny duplicitně. Soudy tak podle Svazu průmyslu a dopravy ČR budou zahlcovány novou nezažitou agendou, což povede k dalšímu zpomalení soudního řízení. Realizace zákona vyvolá potřebu dalších osob činných v trestním a soudním řízení, a tedy další tlak na zvyšování daní. Obrana proti obviněním vznášeným proti právnickým osobám zabere podnikatelům jen další čas, který by mohli vynaložit společensky efektivněji.

Podtrženo a sečteno, i Svaz průmyslu a dopravy ČR se domnívá, že vznikne mnoho nových zneužitelných slabých míst umožňujících vydírání podnikatelů a jejich šikanování především od ostatních subjektů působících v podnikání, ale nejen od nich.