Uspět v Evropě je stále nesnadné
Mimořádně živá debata podnikatelů a manažerů firem provázela únorovou Snídani s osobností, pořádanou časopisem L
bby a Klubem exportérů PP Agency. Hostem již tradiční akce byl tentokrát Michal Kadera, ředitel CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU. Čím je užitečná evropská integrace českým podnikatelům? To byla v podstatě základní otázka, od níž se odvíjela bohatá diskuse.
Přirozeně že první na řadu přišlo nejpalčivější téma současných dnů – finanční krize, její dopady na podnikání, na existenci českých firem. Podnikatelé poukázali zejména na příčiny krize, které je třeba řešit stejně jako její důsledky.
Kompetence patří národním státům
„Nejde o krizi z nadvýroby, ta přišla až v druhém sledu. Hlavní příčinou je nenasytnost finančního kapitálu, který chtěl za každou cenu vydělávat,“ uvedl např. spolumajitel společnosti J4 Josef Mázl. Podle něho by bylo potřebné, aby Evropská komise začala tento prvopočátek řešit, aby banky musely dát karty na stůl, aby auditorské společnosti začaly auditovat tak, jak mají. „Rád bych v tomto směru viděl daleko aktivnější činnost Evropské komise i aktivnější roli českého předsednictví EU. Je třeba příčiny problému řešit systémově, aby ke krizím v budoucnu nemohlo docházet.“
Může české předsednictví EU ovlivnit chování bank? „Výborná otázka, ale odpověď je velice stručná: nemůže,“ reagoval v této souvislosti na jeden z dotazů Michal Kadera. „Systémové řešení, které by představovalo relativně silnou regulaci bankovního trhu na evropské úrovni, by jistě pomohlo. Už před časem se řešily kompetence, jaké má mít v rámci Unie národní stát a jaké má mít EU. Nakonec dostaly přednost kompetence členských států, a tím i možnost unijní regulace bankovního sektoru padla,“ uvedl Michal Kadera.
Recese je krutá, jak z ní najít cestu ven?
„Hovoříme-li s podnikateli, ukazuje se, že různá odvětví mají jiný pohled na aktuální ekonomickou situaci. Jinak ji vnímá automobilový průmysl, jinak ji hodnotí strojaři, podle některých je na trhu řada firem, které jsou v oboru nekalou konkurencí, a pokud bude krize trvat omezený čas, pomůže od nich v některých segmentech vyčistit trh,“ připomněl jeden z příkladů rozdílného pohledu Michal Kadera.
Hodně se na Snídani s osobností probírala otázka financování. „Banky odmítají poskytovat podnikatelům úvěry, zaznívá nejčastěji. Zajímavé je, že informace z bank říkají něco jiného – bankovní domy naopak půjčují víc peněz. Problém je spíš ve snižování počtu subjektů, kterým půjčují, tzn. větší částky poskytují prověřeným klientům, navíc klient s prověřenou historií dosáhne třeba na úrok ve výši 5 %, zatímco přijde-li do banky zakladatel nového s. r. o., který rozjíždí malý či střední podnik, dostane od banky třeba dvojnásobnou sazbu,“ zmínil současnou praxi ředitel CEBRE.
Podle jeho vyjádření nápadů na řešení je celá řada a málokteré jsou špatné. Důležitý je princip, že na řešení by se měli podílet všichni, kterých se věc týká. „Těžko očekávat, že z recese nás vyvede perfektní politika české vlády, těžko čekat, že si podnikatelé poradí sami, řešením by měla být určitá kombinace, aby se o dopady finanční krize podělily všechny články řetězce. Mluví se o podpoře exportu, posílení aktivit České exportní banky, aktuální jsou návrhy na administrativní opatření, pokud jde o snížení odvodů, dočasné snížení daní, otázku DPH a podobně,“ uvedl na setkání s podnikateli Michal Kadera.
Kde hledat informace o třetích trzích
V obsáhlé debatě se účastníci únorové Snídaně s osobností dotkli celé řady témat. Uváděli mimo jiné problémy podnikatelů, pokud jde o přístup na třetí trhy.
V této souvislosti Michal Kadera zmínil on-line databázi známou pod zkratkou MADB (Market Access Database), která zdarma poskytuje informace o obchodních překážkách při přístupu na třetí trhy. Kdokoliv může databázi (http://madb.europae.eu) navštívit a dozvědět se, který druh formuláře je nutné při vývozu do dané země mimo EU vyplnit a jaké jsou požadované vývozní dokumenty a aplikované celní sazby. Exportéři také mohou nahlédnout do statistik týkajících se ekonomické situace dané země.
V loňském roce se databáze rozšířila o tzv. registr stížností evropských exportérů a investorů do zemí mimo EU. Každý exportér může anonymně zadat stížnost týkající se překážek, se kterými se setkal. Stížnosti jsou vyřizovány pracovníky Komise, velký počet podobných případů je pak impulsem pro řešení dané situace v příslušném teritoriu.
„Smutné je, že v případě české podnikatelské veřejnosti o tomto systému téměř nikdo neví, neví o něm firmy, neví o něm obchodní radové v příslušných zemích, neví o něm lidé v institucích, které mají export v popisu práce,“ konstatoval Michal Kadera. Potřebné kontakty lze přitom najít na stránce www.cebre.cz.
Spory v zahraničí řeší systém Solvit
Během setkání se diskutovalo také o sporech, které čeští podnikatelé v zahraničí řeší, o problémech kolem tendrů, plynoucích z byrokratických bariér v některých zemích. Ředitel CEBRE připomněl, že k řešení problémů na vnitřním trhu EU je nápomocen systém Solvit, tvořený sítí center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů.
Solvit centrum se nachází v každém členském státě EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Zabývá v zásadě jakýmkoli problémem mezi občanem nebo podnikatelem na jedné straně a správním orgánem členského státu EU na straně druhé, který se týká nesprávné aplikace evropských právních předpisů. Více informací lze nalézt např. na stránce www.mpo.cz.
„Pokud po vás požadují někde nadbytečná potvrzení, když máte pocit, že jste v dané zemi diskriminováni, můžete se na Solvit obrátit elektronickou cestou. Příslušní pracovníci ve lhůtě dvou týdnů problém posoudí, pošlou do dané země odpovědné národní autoritě žádost o nápravu nebo vysvětlení zvoleného postupu. Systém, který je bezplatnou službou, má zhruba 80% úspěšnost řešení všech sporů,“ informoval Michal Kadera.
„Na uvedenou možnost se dívám velmi pesimisticky,“ kontroval ředitel společnosti Viko Vítězslav Husárek, podle něhož tato firma sice vyhrála několikrát v zahraničí tendr, ale žádný nemohla realizovat. „Veřejné tendry jsou v zahraničí politicky ovlivňovány, a když neumíte najít politickou parketu v dané zemi, tak nemáte šanci, i když jste sebelepší. Třeba v Lotyšsku jsme vedli soudní spory, bylo zřejmé, že jsme podali nejlepší nabídku jak po technické, tak cenové stránce, ale máme zkušenost, že raději vyhlašovatelé tendr zruší, než aby jej přidělili zahraničnímu žadateli. Že by se tedy podnikatelé v zahraničí dobrali dovolání a změnili pomocí nějakého systému názor úředníka, který je již rozhodnutý, na to se dívám velice skepticky,“ uvedl Vítězslav Husárek.
Rozdílné pohledy na přijetí eura
Tradičním evergreenem Snídaně s osobností je zavedení eura, nejinak tomu bylo i tentokrát. „Jsem názoru, že euro bychom měli přijmout co nejdříve, ale s ním by mělo přijít i maximální uvolnění vnitřního trhu v 27 členských zemích EU,“ zdůraznil Michal Kadera.
„Jestli chceme být exportní ekonomikou a chceme mít ekonomické výsledky bez velkých výkyvů, je euro nutné, protože např. Slovensko bude mít před námi obrovský náskok už jen tím, že nemusí počítat s rizikem kurzovních rozdílů,“ zapojil se do diskuse spolumajitel společnosti J4 Josef Mázl.
„Jsme exportéři, vyvážíme 40 % produkce. Je-li oznámena vyšší cena eura, vyděláme na tom, proč se této výhody zbavovat? Loni v březnu jsme nakoupili eura, nyní vzhledem ke kurzu počkáme ještě tři měsíce a máme finanční prostředky na tři měsíční platy pro všechny zaměstnance. Nespěchejme proto s přijetím eura, mám poznatky ze Slovenska, kde naši partneři skomírají,“ sdělil svůj pohled na danou problematiku jednatel společnosti Bera Radomír Bednář.
Podle Josefa Mázla je svět spekulací pro podnikání velice tenký led. „Přikláním se spíše ke konzervativnímu způsobu podnikání, tedy určitá jistota a stabilní rozvoj. Ano, na burze se dají vydělat velké peníze, ale stačí jedna špatná informace a o všechno lze přijít. Je velice ošidné zakládat prosperitu firmy na základě spekulací.“
Karel Směták