Úspora energie? Žádné čáry...

Šetřit energií znamená dosahovat stejných výsledků s využitím menšího množství energie. Každým pozitivním krokem směrem k šetrnější spotřebě - tím i k úsporám - je zároveň vyslyšeno „zelené volání“ (už dávno nejen z úst ochránců přírody) a je snižován nápor na přirozené zdroje planety.

V podstatě lze říct, že neexistuje oblast, v níž by nešlo najít možnosti, jak ušetřit náklady na energii. Platí to i pro firmy, kterým navíc zákonem daná povinnost energetického auditu (podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a souvisejících předpisů) sice na jedné straně přidělává starosti, na druhé straně však zároveň dává do ruky poměrně podrobný návod, jak na úsporách za energie ušetřit nemalé peníze.

Ušetřit může každý

A šetřit lze podle expertů v každé firmě, ať už jednoduchými opatřeními typu vhodného větrání, vytápění, svícení či topení, nebo složitějšími projekty, které do energetického systému firmy vtělí třeba získávání elektřiny pomocí solárních panelů či jiná sofistikovanější zařízení na získávání elektrické energie nebo tepla.

Základní a zároveň nejjednodušší počin v oblasti šetření elektřiny stále zůstává na úrovni obyčejné výměny, resp. montáže úsporných žárovek. Nejenže ty úspornější mají potenciál omezit spotřebu elektrické energie až o 80 procent, zároveň nabízejí i mnohonásobně delší životnost.

Se zvyšujícím se nárokem na vybavenost a komfort kanceláří a provozoven – výjimkou nejsou lednice, televize, rádia, mikrovlné trouby či větráky a klimatizace, samozřejmostí pak počítače –, jsou spjaté i úspory v této oblasti. U řady produktů je možné při výběru zohlednit (a tím i ušetřit) takzvaný energetický štítek, jehož používání je podle platné legislativy povinné. Známější z běžného života je spíše jako symbol označující zařazení výrobku do energetické skupiny - třídy (například A+, A++ či B).

Energetické vysvědčení

Když už jsme u energetických štítků, bylo by chybou nezmínit další typ, který však nevypovídá o žadném spotřebiči, ale rovnou o provozních nákladech celé budovy. Jedná se o energetické štítky budov, které do praxe zavedla ČSN 730540-2/2002 a které slouží pro zhodnocení budovy z hlediska její energetické náročnosti. Ta se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v GJ (gigajoulech) a v praxi nám ukáže energetickou náročnost budov, jinými slovy finanční náklady na jejich energetický provoz.

Ale zpátky k úsporám řekněme denního života. Vedle výběru energeticky méně náročných produktů platí i ve firmě další obecná pravidla vedoucí k šetření v oblasti nákladů za energie: elektrospotřebič přepnutý do stand-by režimu (pohotovostní režim) „žere energii“, tak proč ho nevypnout? Notebbok je energeticky podstatně méně náročný než klasický stolní počítač, totéž platí i o porovnání CRT monitoru (elektronový monitor) s plochým, tak proč je nevyměnit? V síti by neměly po odchodu být zapojeny žádné spotřebiče, pokud to nevyžaduje jejich provoz, tak proč je nevypnout? A tak by se dalo pokračovat...