„Úspěšné manažerky musí mít některé mužské vlastnosti,“

říká zástupkyně generálního ředitele Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Alena Jakšová.

Máte recept na organizaci práce své a svých podřízených?

 
Upřednostňuji týmovou projektovou práci. Mám za to, že pak všichni pracují s větším nadšením, než kdyby jim byl direktivně přidělen úkol, který musí splnit. Jsem přesvědčena, že nejprve je nutné stanovit priority, cíl, kam směřujeme, co chceme. To je podle mě základní. Tyto cíle se pak rozpracují do jednotlivých projektů, projekty do úkolů a konkrétních termínů… Samozřejmě pak následuje kontrola, zda plníme, co jsme si stanovili.

A když některý podřízený své úkoly neplní? Jak se zachováte?

 
Takový člověk si musí uvědomit, že ohrožuje práci celého týmu. Takže s ním nejdříve promluvím, a pokud nedojde k nápravě, postupuji nekompromisně.

Může to vést až k rozvázání pracovního poměru?

V případě, že bych viděla, že to není člověk, který by se přizpůsobil naladění týmu, tak si myslím, že by v něm neměl setrvávat. Mimochodem i proto, že by onu týmovou soudržnost narušoval.

Co vyžadujete od svých podřízených?

Samostatnost, zodpovědnost, tvůrčí aktivitu, nápady, plnění úkolů ve stanovených termínech, ostražitost, rozhled a schopnost rychle reagovat.

Jak řešíte konfliktní a krizové situace?

Pokud dojde k nějakému konfliktu, pak si nejprve, jak jsem již uvedla, s dotyčným promluvím. Chci od něj vysvětlení, případně návrh, jak věc vyřeší. Dám mu prostor, aby se vyjádřil k tomu, co se stalo. Chci znát jeho důvody, proč takto postupoval. Jsem ochotná diskutovat. V případě, že mě jeho vysvětlení neuspokojilo, když mám pocit či jistotu, že došlo k ohrožení firmy, stojím si za svým. Jestliže se dopustí prohřešku, který výrazně ohrozil společnost, je potřeba, aby byl sankcionován. Jsem zastáncem odměn, ale i sankcí.

Politika cukr a bič?

V podstatě ano, ale není to jen v tom.

Myslíte si, že se liší metody řízení žen manažerek a mužů manažerů?

Určitě ano. Žena má jiný přístup k životu. Už svým založením je jiná. Je přemýšlivější, snaží se hledat řešení, více naslouchá a je rozvážnější.
Muž je razantnější, někdy více ješitný, takže v některých případech nechce slyšet argumenty druhé strany. Je ale jasné, že ženy, které chtějí být úspěšnými manažerkami, musí některé takzvaně mužské vlastnosti přijmout. Protože bez toho to nejde. Myslím si, že ženy-manažerky mají proti mužům ještě jednu výhodu. Ony se musely naučit dobře řídit domácnost: zorganizovat práci, výchovu dětí, hospodaření s rodinným rozpočtem, musely nastavit priority. Podle mne, pokud si umí žena dobře poradit s tím, že umí hospodařit s penězi a organizovat svůj denní a rodinný program, dá se to lehce přenést do pozice manažerky firmy.

Je nutné, aby měl manažer nebo manažerka nějaké speciální vlastnosti, nebo může být manažerem kdokoliv takzvaně z ulice?

 
Myslím, že dobrý manažer by měl mít určité speciální vlastnosti nebo dovednosti. Měl by být vizionář, měl by umět budovat, plánovat, vědět, co je a co už není možné, znát hranice možností, umět pracovat s lidmi, ovlivnit jejich nadšení, přesvědčit je a také mít schopnost dobře prezentovat společnost navenek.

Bohužel, ne všichni vedoucí pracovníci tyto vlastnosti mají, a proto spousta firem prakticky jen přežívá nebo se nerozvíjí. Když manažer neví, kam chce firmu posouvat, nemohou to vědět ani jeho podřízení. Souhlasím s názorem, mimochodem už více než 50 let starým, že místo reorganizace firmy má manažer poskytnout lidem smysl toho, co dělají. V tom, myslím, je celý problém – dát smysl své práci. Pak to lidi daleko víc baví, když vědí, co dělají, proč to dělají a jaký to má cíl. Pak jsou podle mě daleko více zapálení, než když jen chodí do zaměstnání a vlastně nevědí, proč tam jsou.

Baví vás vést a řídit jiné lidi?

Doma ano (smích). Ne, já nemám potřebu hladit si své ego. Nechci se povyšovat. To mi není dané. Spíš mám ráda, aby vztah pracovník-nadřízený fungoval na oboustranné bázi důvěry a úcty. Nechci nikoho srážet nebo demotivovat. Naopak si myslím, že i pro mě je dobré, když své lidi motivuji a když je dokážu nějakým způsobem nadchnout, aby na našich společných projektech pracovali. Když jim mohu pomoci s tím, aby vyrostli, aby se sami mohli prezentovat, ukázat, co v nich je. Ráda jim dám prostor k jejich rozvoji. Baví mě využívat zkušenosti, které mám, a nedělat chyby, které jsem dělala dříve. Říkám, že jenom blázen dělá stejné chyby dvakrát. Myslím, že člověk by se měl vždycky poučit z chyb a uplatňovat jen to, co funguje. S čím má nejlepší zkušenosti nebo s čím dosáhl největších výsledků.