Až 4, 15 bilionu Kč! Do této astronomické výše by měl letos vystoupat objem českého exportu. Jednoznačně se tak tento segment ekonomiky řadí k nejúspěšnějším počinům podnikatelské sféry v roce 2017.
Na této rekordní bilanci se podepisuje i fakt, že za poslední rok přibylo firem, u nichž došlo k výraznému růstu objemu vývozu.
Navíc – svou ekonomickou situaci hodnotí naši exportéři jako dlouhodobě stabilní. A to je dobrá zpráva. Statistiky potvrzují, že od ledna do června 2017 vzrostl vývoz českých firem o 5, 2 procenta na 2,13 bilionu Kč. Vývoz do Německa se zvýšil o 6, 2 procenta, do Ruska stoupl o pětinu. Do září 2017 export dosáhl hodnoty 3,12 bilionu Kč a meziročně se zvýšil o 5, 4 procenta. Podíl zemí EU na celkovém exportu nadále mírně narostl – a to na 83, 8 procenta.
Růstový trend firmy očekávají také v roce 2018. Počet exportních společností, které jsou v tomto ohledu optimistické, oproti stejnému období loňského roku mírně vzrostl. Vyplývá to z 26. vlny Exportního výzkumu, prováděného společností DHL Express. Exportní výzkum již od roku 1999 mapuje názory nejvýznamnějších českých vývozních firem na aktuální exportní trendy, jejich zkušenosti s obchodováním na zahraničních trzích, očekávání a hodnocení budoucího vývoje. Výzkum se provádí na základě dotazování ředitelů a členů top managementu 300 českých exportních firem, které náhodným výběrem z exportní databáze zajišťuje společnost GfK Czech.
Podmínky pro vývoz
„Zaznamenávali jsme hlavně reakci exportérů na ukončení intervencí ČNB, které se promítlo do vnímané konkurenceschopnosti českých exportérů. Sebevědomí exportérů je přesto vysoké – index exportního sebevědomí je na pokrizovém maximu. V oblasti exportních trhů se snížila očekávání od Severní Ameriky, zřejmě v důsledku protekcionistických signálů vysílaných současnou administrativou USA. Exportéři se naopak ohlížejí po možnosti obnovit spolupráci se zeměmi bývalého Sovětského svazu, jež utrpěla uvalením ekonomických sankcí na Rusko,“ shrnul výzkum Pavel Krista ze společnosti GfK Czech.
„Pozitivní zprávou je, že vzrostl počet firem, které hodnotí rok 2016 jako úspěšný z pohledu růstu objemu jejich exportu. Zároveň je velice potěšující i fakt, že roste počet českých vývozců, kteří v otázce dalšího vývoje zaujímají pozitivní postoj a očekávají další nárůst jejich exportu. Dokazuje to i index exportního sebevědomí, který v roce 2017 dosáhl dlouhodobého maxima po ekonomické krizi. Z výzkumu, ve kterém jsme se zaměřili i na oblast e-commerce, vyplývá, že větší část firem nedisponuje kompatibilním produktem pro on-line prodej. Z těch, kteří e-shop provozují, asi polovina prodává do zahraničí, nejčastěji do střední a východní a pak západní Evropy,“ doplnil Luděk Drnec, obchodní ředitel DHL Express pro střední Evropu.
I když tři čtvrtiny českých firem hodnotí podmínky pro export jako stabilní, dochází ke zvýšení počtu firem, které zaznamenávají změnu k horšímu v oblasti podmínek pro export. Od roku 2015 jejich podíl vzrostl téměř o 10 procentních bodů. V návaznosti na to odpovídajícím způsobem klesá podíl exportérů, jejichž zástupci soudí, že se podmínky mění k lepšímu. Velký optimismus ohledně zlepšení podmínek pro vývoz nepanuje u těchto firem ani pro období roku 2017. To očekává pouze 6 procent exportérů. Proti minulému měření zde můžeme pozorovat významný pokles z 11 procent na současných 6 procent. Počet těch, kteří očekávají spíše zhoršení, je stejný jako v předchozím měření v roce 2016. Celkem 74 procent exportérů očekává spíše stagnaci ve změně exportních podmínek. To představuje meziroční nárůst o 6 procentních bodů.
Vlastními silami k úspěchu
Nejvýznamnějším faktorem, který firmám napomáhá s exportem na zahraniční trhy, zůstává stejně jako v minulých letech jejich vlastní aktivita. Následuje zlepšení spolupráce s obchodními partnery a vyšší poptávka po jejich produktech, respektive nárůst zakázek. Pětici nejdůležitějších faktorů pro růst exportu uzavírá nový obchodní partner a nové technologie výroby. Oslabování kurzu koruny Českou národní bankou považuje v současné době za stimul exportu pouze pětina firem.
Jak 26. Exportní průzkum DHL dále ukázal, již druhým rokem rostou exportní rizika, která vnímají čeští vývozci, a to o 10 procentních bodů. Hlavním „tahounem“ v rámci této kategorie je růst nákladů firem. Nedostatek odborných pracovních sil je pravděpodobně důležitým faktorem, nárůst o 3 procentní body je však pod hranicí statistické zobecnitelnosti. Dlouhodobě představují významné riziko kurzy měn, z průzkumu ale vyplývá, že oproti roku 2016 došlo u tohoto faktoru k poklesu.
Co se týče příležitostí pro český vývoz, exportéři v roce 2017 méně vnímali politickou situaci jako možnou příležitost českého exportu. To je zřejmě důsledkem ukončení měnových intervencí České národní banky, k němuž došlo v dubnu loňského roku. To se promítá do vnímané konkurenceschopnosti českých firem. Mezi nejčastější důvody k optimismu patří i nadále ekonomická očekávání spojená s novými trhy a oživenou poptávkou.
Německo jako největší příležitost
Nejvíce tuzemských firem, v současnosti 98 procent z nich, míří svým exportem do zemí Evropské unie. Do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu exportuje třetina firem, což je stejné jako v roce 2016. K mírnému meziročnímu poklesu zastoupení českých exportérů došlo u exportu do oblasti Číny a jihovýchodní Asie. Počet firem exportujících do ostatních oblastí se v posledních dvou letech podstatně nemění. Výraznou změnu tohoto trendu čeští exportéři neočekávají ani letos. Čtyři pětiny exportérů počítají s tím, že se počet zemí, do kterých vyvážejí, nezmění. Rozšiřování exportních destinací očekává zhruba čtvrtina firem.
Firmy, které predikují růst počtu zemí, do kterých budou v nejbližší době exportovat, podle výsledků průzkumu častěji očekávají, že rozšíří svá působiště do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Oproti letům 2013/2014, kdy plánovalo rozšiřovat export do této oblasti až 60 procent firem, je však podíl stále nízký. Dle vývozců dojde v příštím období opět k nárůstu objemu exportu do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Naopak pokles objemu předpokládají u exportu do Číny, jihozápadní Asie a Severní i Jižní Ameriky.
Největší exportní příležitosti do budoucna vidí čeští vývozci v Německu. Na druhém místě je stále Rusko, na třetím místě Slovensko. Indie se z třetího místa v roce 2016 dostala až na 13. místo. Čína naopak mírně poskočila nahoru, ačkoli nedosahuje hodnot z let 2015 a 2014. Zájem o export do Číny po předchozím poklesu opět mírně narůstá a také ustává pokles zájmu o Rusko. Výrazný nárůst zájmu o Indii zaznamenaný v roce 2016 v loňském roce spadl na pouhé 1 procento z původních 11 procent.
Migrační vlna: Jak se projeví?
A jak tuzemští exportéři vnímají události dnešních dnů, které by mohly ovlivnit český export? Ze zkoumaných možných událostí na mezinárodní scéně čeští exportéři nejčastěji očekávají zpomalení ekonomiky EU, je ale vnímáno jako méně pravděpodobné, než v roce 2016. Zahájení jednání o odchodu dalších států z EU a případný návrat k původním měnám považují exportéři v roce 2018 spíše za nepravděpodobný. Významný vývoj kurzu eura vůči koruně také spíše neočekávají. Euro by podle exportérů mělo v horizontu letošního roku spíše oslabovat, než posilovat.
Podíl exportérů, kteří se obávají bezpečnostních rizik ve vztahu k vývozu, nadále klesá. Loni se rozhodně nebo spíše cítilo ohroženo 11 procent exportérů, což je o 10 procent méně než v roce 2016. Nejvíce se firmy obávají nových nákladů a omezování exportu do cílových zemí. Některé uvádějí ohrožení zaměstnanců v důsledku zvýšené přítomnosti migrantů.
Brexit vyvolává velké obavy
Stále silné obavy panují u českých vývozců z brexitu. Do Velké Británie v současné době exportuje třetina českých exportních firem. Negativní dopad vystoupení Británie z EU očekává téměř polovina všech exportérů, kteří sem exportují, to je až 54 procent. Vývoz do Velké Británie představuje u většiny firem nanejvýš 20 procent exportního objemu. Firmy se nejvíce obávají možných nových pravidel při obchodování s Británií a nových cel.
- Exportní výzkum DHL se zaměřil také na oblast e-commerce a její využívání u českých exportérů. Své produkty a služby prostřednictvím e-shopu nabízí pouze 20 procent exportérů a 6 procent o tom uvažuje. Celkem 45 procent firem vyváží takové produkty, pro které e-commerce není relevantní. Z firem, které již služby on-line realizují nebo o tom uvažují, více než polovina firem nabízí nebo plánuje poskytovat své služby on-line i do zahraničí. Expanzi do zahraničí prostřednictvím e-commerce by podle vývozců pomohla především nižší cena přepravy, marketingová podpora a nižší cena zahraničního platebního styku.
Jaká bude budoucnost?
Optimismus, ale také střízlivé hodnocení situace přineslo poslední Exportní fórum, pořádané Asociací exportérů. Už jeho samotný název – Konec zlatých časů českého exportu? – mnohé naznačuje.
Nicméně vystupující se ve svých příspěvcích shodli na tom, že exportu nyní bezprostředně žádná krize nehrozí. Přesto zmínili několik rizikových faktorů. „Kromě nedostatku pracovních sil, který nás trápí delší dobu, je dalším faktorem posilující koruna a tlak na mzdy bez ohledu na růst produktivity práce,“ shrnul debatu předseda Asociace exportérů Jiří Grund. Exportéři navíc upozorňují na fakt, že aktuálně firmám chybí 200 000 zaměstnanců a získat pracovní povolení pro lidi ze třetích zemí je podle nich stále velmi složité. Jen kvůli nedostatku pracovních sil tak český export podle propočtů uvedené asociace přišel o 200 miliard Kč.
Dalším důsledkem nedostatku zaměstnanců je stále rostoucí tlak na mzdy, které rostou už řadu měsíců. „Tento tlak nemůže pokračovat do nekonečna, začínáme ztrácet konkurenceschopnost, hlavně někteří subdodavatelé už začínají přicházet o zakázky. Jejich marži totiž téměř celou spolkne posilující koruna a navýšení mezd,“ upozornil Jiří Grund.
Jednou z cest, jak zabránit případnému poklesu exportu, je větší diverzifikace do zemí mimo Evropskou unii. „Exportní pojišťovna EGAP je tu právě proto, aby na nových teritoriích exportérům pomohla, daří se nám v poslední době pojistit export v průměru do tří nových zemí ročně,“ řekl na Exportním fóru předseda představenstva EGAP Jan Procházka. „Stejně tak je nutné zvýšit vývoz s vyšší přidanou hodnotou, i proto podporujeme projekt na podporu exportu výsledků výzkumu a vývoje,“ dodal Jan Procházka.
Podle Martina Tlapy, náměstka ministra zahraničních věcí, čeští vývozci musí zvýšit přidanou hodnotu vývozu, podíl služeb a ziskovosti exportu. „Problém není teritoriální orientace českého vývozu, ale přidaná hodnota našich řešení. Konkurenceschopnost začíná doma – v systému vzdělávání, v investici do inovací, v efektivnosti státu a v podnikatelském prostředí,“ uvedl Martin Tlapa na twitteru.
Zdroj: Asociace exportérů