EET a daně – jak se to rýmuje?

Politici nám to brzy předvedou

Jsme v supervolebním roce, říkají s oblibou o letošku politici. Někteří dokonce tvrdí, že letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny budou nejdůležitější za posledních 25 let. Obecně se soudí, že zásadní předvolební bitva se svede o podobu daňového systému a dalších fázích elektronické evidenci tržeb (EET).

Je zřejmé, že v takto vykolíkovaném prostoru se utkají strany současné skřípající vládní koalice s opozičními silami pravicového směřování.

EET zrušíme, zní od pravice

Se spuštěním druhé vlny EET, vlajkové lodi hnutí ANO, se rozpoutaly další vášnivé diskuse o smyslu a rozsahu příslušného zákona, nechyběly ani pouliční demonstrace. A to je v plánu pro rok 2018 ještě třetí a čtvrtá fáze EET… I proti nim se formuje hráz odporu jak mezi mnohými podnikateli a živnostníky, tak i mezi pravicovými politiky. Například místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka přispěchals prohlášením, že jeho strana bude zásadně proti spuštění třetí a čtvrté vlny. Zcela vyhraněny zůstávají opoziční ODS a TOP 09, které tvrdí, že EET zruší, jen co k tomu budou mít reálnou politickou sílu. Zřejmě nejožehavější jsou debaty, co vše daný systém umí, nakolik jsou jeho prostřednictvím podnikatelé sledováni.  Tedy ve stylu Velký bratr se dívá a vidí úplně všechno. Není divu, že většina podnikatelů se na zákon o EET dívá s krajní nedůvěrou a šéfům celé řady podniků tak dodnes není jasné, jaké informace o nich jejich kasa vlastně posílá finanční správě.

Hrozí sledování Velkým bratrem?
„U některých provozovatelů dodnes panují obavy, že prostřednictvím EET pokladny má Ministerstvo financí kompletní přístup k datům uloženým v pokladním systému. To však není možné. Kasa se servery finanční správy komunikuje pouze pomocí jednotlivých datových zpráv, odesílajících informace o zaevidované platbě. Finanční správa se tak nedostane k jednotlivým položkám na účtu vždy obdrží jen sumární částku,“ říká Petr Filipec, provozní ředitel start-up Storyous. „Na druhou stranu je třeba zmínit, že již z dat, která dnes pomocí EET pokladen akumulují, jsou schopni získat důležité provozní informace – například ziskovost podniků, výši útrat v čase a podobně,“ dodává. Když už je zmínka o dovednosti registračních pokladen pro EET – při jejich výběru by se podnikatelé neměli zajímat jen o cenu či technické parametry. Někteří dodavatelé pokladen totiž zakotvují do prodejních smluv i možnost poskytnout získaná data svým obchodním partnerům. Na to by si podnikatelé měli dávat pozor, v pokladně se totiž evidují i ceny položek, tržby či skladové zásoby. Firma, která takovou pokladnu nabízí, sice může ujišťovat, že k zneužití dat dojít nemůže, ale přesto odborníci na obchodní právo radí podnikatelům značnou obezřetnost.

Daňový kalibr

Změny daňových sazeb – tento těžkotonážní kalibr si do předvolebních klání připravila vládní ČSSD, která oprášila pojmy progresivní či korporátní daň. Podle tzv. daňového balíčku, s nímž strana hodlá jít do voleb, by např. lidé s průměrnými příjmy měli platit o tisíc korun měsíčně méně než dosud. Menší firmy by měly platit o 37 % nižší daně než dosud. Naopak lidé a firmy s nadprůměrnými příjmy by měli platit více než dosud. Z jednoho úhlu pohledu vypadají návrhy líbivě, z druhého úhlu pohledu spíše vzbuzují rozpaky. Celkově vzato, rošáda v daňovém systému připomíná výkon eskamotéra, který sice žongluje s pěti kužely, ale žádný další mu v rukách nepřistane, i kdyby žongloval donekonečna. Jinak řečeno -stát sice může malou hromádku peněz přerozdělovat jak chce, jedněm může ubírat a druhým zase přidávat. Jenže na velkou hromadu peněz – více než 300 miliard korun, které ročně z naší země odtékají do zahraničí – nedosáhne. I pouhá část z této sumy by přitom byla nanejvýš vítanou injekcí do českého státního rozpočtu.„Naše země se potýká s masivním odlivem kapitálu do zahraničí. Problém je v tom, že firmy nereinvestují své zisky zpět do České republiky a raději je vyberou a odvezou za hranice. Navrhované progresivní zdanění tento problém ještě prohloubí,“ zdůrazňuje Štěpán Křeček, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Podle něj model progresivního zdanění dobře funguje na vyspělých ekonomikách, které samy o sobě generují velké zisky a nepotřebují rychlý ekonomický růst. Což ale není právě náš případ… Progresivní daň do loňského roku platila např. ve Velké Británii. Firmy se zdanitelným ziskem pod 300 tisíc liber platily 20 % ze svých příjmů, firmy se ziskem nad 1,5 milionu pak 21% daň. Dlouhodobou zkušenost s progresivní daní má Portugalsko, kde je základní sazba stanovena na 21 %. Pokud mají firmy zdanitelný příjem vyšší než 1,5 milionu eur, zvedá se daň o 3 až 5 %.

Je zřejmé, že téma možné úpravy daňového systému, odstartované ČSSD, si nenechají vzít ostatní politické strany. Zvláště ty pravicové, které předložené návrhy „oranžové“ strany kritizují. A bude určitě zajímavé sledovat, s jakými protinávrhy, užitečnými pro podnikatelské prostředí, přijdou.

Karel Směták