Elektrotechnický průmysl je odvětvím se širokým záběrem a bohatou tradicí, které dělalo a nadále dělá dobré jméno českému byznysu jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Zaměstnává na 200 tisíc lidí, přičemž tento počet se neustále zvyšuje. Vzhledem k rychlému tempu technického a technologického vývoje čekají tento obor velké perspektivy.
Elektrotechnický průmysl patří ke klíčovým sektorům v rámci zpracovatelského průmyslu, a to pro vysokou přidanou hodnotu výrobků, které se řadí do kategorie vysoké a středně náročné technologie. Zařízení pro silnoproudou elektrotechniku, výpočetní a kancelářskou techniku, spotřební elektroniku, přístrojovou a automatizační elektrotechniku, včetně lékařských a optických přístrojů. To je stručný výčet největších podoborů, které tuzemský elektrotechnický průmysl zahrnuje. Konkurenční výhodou ČR je příhodná zeměpisná pozice, infrastruktura, ale především dostupná a dostatečně kvalifikovaná pracovní síla spolu s poměrně nízkými náklady a systémem investičních pobídek.
Technologie i investice
Z uvedeného výčtu je zřejmé, že tento obor se vyznačuje kompletačním charakterem produkce a je stěžejním faktorem pro konkurenceschopnost dalších odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky. Je významný svým podílem v dovozu materiálů, komponent a dílů pro výrobu a montáž, svým širokým spektrem technologických procesů, výrazným podílem nadnárodního kapitálu u nových investic a využitím progresivních technologií. Čeští specializovaní výrobci jsou často ve vlastnictví renomovaných světových značek, jako jsou například ABB (elektroinstalace), Siemens (elektromotory), Foxconn CZ (součásti pro IT). Mnohé tradiční české obory elektrotechniky (zejména silnoproudá, měřící, automatizační a regulační technika) jsou velmi konkurenceschopné a zaměstnávají vysoce kvalifikované pracovníky. Těch celé odvětví potřebuje stále více. Důvodem je fakt, že s růstem mezd a stále přísnějšími zákony k ochraně životního prostředí postupně ubývá montážních závodů, zaměstnávajících málo kvalifikované pracovníky. Naopak přibývá domácích a zejména zahraničních investic do nejmodernějších technologií. V tomto směru současně roste potřeba vysoce kvalifikovaných pracovníků. A to nejen ve výrobě, ale také ve výzkumu a vývoji. Tím spíš, že elektrotechnický průmysl se musí co nejdříve vyrovnat s velkou výzvou – konceptem Průmysl 4.0. Mnohé prvky z Průmyslu 4.0 již řada firem uplatňuje v praxi. Bez digitalizace a pokročilé automatizace výroby a na ní navazujících procesů se čeští producenti v konkurenčním prostředí zkrátka neobejdou.
Personální limity
Ve hře o prosperitu české elektrotechniky je ale ještě jeden faktor – personální. Že se může stát výrazným limitem, o tom svědčí i tato fakta: Počet elektrotechniků, kteří odcházejí do důchodu, není nahrazován stejným počtem absolventů škol, Elektrotechnika: Nové zakázky a tržby příslibem do budoucna proto po nich roste poptávka a tedy i jejich mzdy. V českých podmínkách dosud tvoří vysokoškolští absolventi 10-20 % zaměstnanců elektrotechnického odvětví a lze očekávat postupný růst tohoto podílu na 30-50 %. Velký zájem ale bude nadále i o technické profese s úplným středoškolským odborným vzděláním. O středoškolské i vysokoškolské absolventy elektrotechnických oborů je značná poptávka i v ostatních průmyslových odvětvích. Především v informatice a IT službách, automobilovém průmyslu, ve strojírenství a energetice. Tudíž v elektrotechnice zakotví jen jeden z deseti absolventů.
Statistiky na houpačce
Výroba elektrických zařízení se podílí na celkových tržbách tuzemského průmyslu 6,5 %. Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že indexy výroby elektrických zařízení v ČR se v roce 2016 pohybovaly jako na houpačce. Zatímco loni v lednu činil index 101,5 %, v březnu nastal pokles na 98,0 %, v červnu se vyšplhal na 102,6 %. V druhé polovině roku index opět poklesl na zářijových 97,5 %, zatímco v prosinci se vyhoupl na 104,7 %, což představuje za loňský rok nejlepší výsledek. Rovněž v dalších sledovaných oblastech jsou prosincová čísla příslibem, že elektrotechnický průmysl nabírá na obrátkách. Index nových zakázek dosáhl na 107,5 %, což je nejvíce za celý loňský rok, také tržby výrobních podniků byly v prosinci nejvyšší za rok 2016, když se vyhouply na 105,4 %. Podrobnosti o loňské produkci elektrotechnických zařízení v ČR, včetně přehledu nových zakázek a tržeb výrobních firem, jsou uvedeny v připojené tabulce.
Dominuje silnoproud
Jedničkou elektrotechnického průmyslu je jednoznačně silnoproudá elektrotechnika, zaměstnávající více než polovinu pracovníků odvětví, tedy okolo 100 tisíc osob. Tradičně vyrábí zejména elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a kontrolní zařízení, spínací zařízení, kabely a izolované vodiče. Prakticky ve všech parametrech, ať již jde o přidanou hodnotu, tržby, výnosy či třeba počet zaměstnanců, je tento segment dominantní. Významnou součástí elektrotechnického průmyslu, generující velké tržby i výnosy, je rovněž výroba periferních zařízení IT. Výpočetní technika, vyráběná v ČR, je primárně určena pro spotřebu na jednotném trhu EU. Společně s produkcí komunikačních zařízení a výrobou měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů a rovněž s výrobou časoměrných přístrojů, byla tahounem exportu celkové produkce elektrotechnického průmyslu.
Exportu vévodí
patnáct komodit Z globálního hlediska si ČR v elektrotechnickém průmyslu stojí velmi dobře. A to i přes dopady hospodářské krize v uplynulých letech i vzhledem k náročnosti tohoto odvětví na inovace a udržení konkurenční výhody. Toto postavení potvrzuje také fakt, že se ČR na světových trzích prosadila s 15 komoditami, které velmi úspěšně vyváží a díky tomu má 2% podíl na světovém trhu v elektrotechnickém průmyslu. Zahraniční obchod si udržuje kladné saldo a jeho vysokou hodnotu nepoznamenaly ani výpadky ruského trhu v důsledku sankcí EU, přestože byly pro některé společnosti zásadní. To dokazuje, že většina tuzemských výrobců již před propadem ruského trhu diverzifikovala své exportní aktivity. Obecně platí, že udržet se v exportní špičce mohou jen firmy, které se výraznou měrou zaměřují na výzkum a vývoj nových produktů. Přestože jsou čeští výrobci z velké části obchodně navázáni na Německo, tato země není vždy cílovou destinací našich produktů, neboť z Německa jsou reexportovány často po kompletaci do vyšších produktových celků. Výrazný podíl na exportu mají elektromotory a generátory, akumulátory, dráty, kabely a různé druhy vodičů, ale také třeba monitory a projektory. Vzhledem k již zmíněným dlouhodobým vazbám na německý průmysl a majetkovou provázanost českých a německých firem je pochopitelné, že český elektrotechnický průmysl nachází největší odbytiště právě v zemi našich západních sousedů. Přesto se některé české komodity výrazněji prosazují i na velkých asijských, ale i dalších trzích. Například u akumulátorů byl v posledních letech nejdynamičtější nárůst objemu českého vývozu zaznamenán v případě čínského, indického a brazilského trhu. Perspektivními trhy z hlediska dynamiky růstu a objemu vývozu akumulátorů jsou Rusko a také Turecko.