Zaměstnanci „v pasti“ zatěžují firmu

Řada tuzemských firem se nezřídka setkává se situací, kdy se její zaměstnanci ocitají v situaci předlužení. Počet těchto případů, z velké většiny daných finanční negramotností, přitom stále vzrůstá. Jako zaměstnavatele vás to sice nemusí trápit, ale jen na první pohled…
 
Firmy potřebují motivované a nestresované pracovníky, nikoliv zaměstnance, kteří se dostávají do finančních potíží a do náruče exekutorů. Předlužení pracovníci jsou pro samotné firmy zátěží kvůli vyšším nákladům na mzdové účetní a na komunikaci s úřady a exekutory,“ uvedl například Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.¨

Počet exekucí varovným signálem

Do dluhové pasti se přitom dostávají již nejen nízkopříjmové a méně vzdělané sociální skupiny občanů, nýbrž i drobní podnikatelé a živnostníci, jimž nezřídka chybí potřebné finanční vzdělání či alespoň základní povědomí. O tomto nepříznivém trendu svědčí skutečnost, že v loňském roce bylo v ČR v této souvislosti soudně nařízeno 600 tisíc exekucí, zatímco v roce 2007 pouze 428 tisíc.

Právě proto zaměstnavatelské svazy podporují zvyšování finanční gramotnosti občanů a za součást tohoto potřebného procesu považují Národní strategii finančního vzdělávání, zpracovanou Ministerstvem financí ČR. Tento dokument v první květnové dekádě schválila Fischerova vláda.

Negramotnost zvyšuje zadluženost

„Je potřeba, aby se občané orientovali v základních zákonitostech fungování finančního trhu, dokázali se zorientovat v nabídce finančních produktů a služeb a efektivně se rozhodovali s ohledem na svoji současnou i očekávanou budoucí životní situaci,“ uvedla Klára Hájková, náměstkyně ministra financí odpovědná za oblast finančního trhu. Nutnost posilování finanční gramotnosti vyplývá také z vývoje zadluženosti obyvatel, která na konci loňského roku přesáhla 1,1 bilionu Kč. Současně se zvyšují rizika spojená s nesplácenými úvěry, zejména v kontextu celosvětové finanční krize.

Dva pilíře vzdělávání

Národní strategie stanovuje tři prioritní oblasti, na které by se měly budoucí aktivity zaměřit. Těmi jsou aktivní a odpovědná účast na finančním trhu, prevence proti předlužení a zajištění na stáří. Národní strategie dále hovoří o principech budoucích projektů finančního vzdělávání, konkrétně principu odbornosti vzdělavatelů a principu vhodného zacílení.

Celý systém finančního vzdělávání je rozdělen do dvou pilířů – školního vzdělávání a navazujícího vzdělávání zahrnujícího dospělou populaci. Výuka na školách, stejně jako programy pro dospělé, bude vycházet z tzv. standardů finanční gramotnosti, popisujících, které znalosti a dovednosti by měl mít finančně gramotný občan.
Text schválené národní strategie, závěry výzkumu k finanční gramotnosti a další informace o finančním vzdělávání v ČR i zahraničí jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva financí ČR – www.mfcr.cz.