Je to každoroční, poněkud bizarní festival, který se netěší příliš velké oblibě. S příchodem nového roku totiž dopadá do podnikatelského prostředí jako nepříjemný, studený déšť spousta změn v zákonech, vyhláškách a předpisech. Co vše tedy na podnikatele a manažery firem čeká?
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) novinky shrnula do 25 bodů s pozitivním, negativním nebo neutrálním dopadem na malé a střední firmy. Nejlépe vnímají podnikatelé rozšíření odpočtů na dítě a manželku u OSVČ a rozšíření státních záruk. Nespokojeni jsou malí a střední podnikatelé hlavně s novým režimem na ochranu osobních údajů (GDPR) a snížením hranice příjmů pro výdajové paušály u živnostníků. „I když v balíčku změn pro rok 2018 převažují lehce pozitivní změny, evropské nařízení o ochraně dat GDPR strhává stále více pozornosti podnikatelů a bude to nepochybně téma letošního roku, které svým rozsahem převýší například EET,“ uvádí Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR.
Jaké jsou plusy
Mezi pozitivně vnímané změny patří bezesporu rozšíření možnosti odpočtu na dítě a vyživovanou manželku i pro osoby samostatně výdělečně činné využívající výdajový paušál, stejně jako zvýšení daňového zvýhodnění na děti. Dobrou zprávou je i zvyšování možností elektronického podání daňových dokumentů nebo možnost platit na úřadech kartami. Správným krokem je rozšíření paušální daně pro podnikatele se zaměstnanci nebo pro ty, kteří si přivydělávají jako OSVČ k zaměstnání, a zjednodušení daňového přiznání pro podnikání z malého rozsahu. Z účetních změn podnikatelé vítají zjednodušení uskutečnění zdanitelného plnění, možnosti opravy základu daně u finančního leasingu, úpravy v daňových odpisech nebo rozšíření okruhu vozidel, u nichž bude možné při proplácení výdajů na pracovní cesty použít skutečné výdaje za spotřebované pohonné hmoty. Podle AMSP ČR spokojenost podnikatelů je rovněž se zásadní změnou v poskytování státních záruk, kdy se od sklonku roku rozšiřuje možnost využívat záruky Českomoravské záruční a rozvojové banky za investiční a provozní úvěry i pro mimopražské podnikatele.
„Důležitá je rovněž skutečnost, že nebyla nakonec přijata novela zákoníku práce, která byla šitá horkou jehlou a v důsledku by se stala hrozbou jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance, “ doplňuje k výčtu pozitiv Karel Havlíček.
EET podnikatele příliš netrápí
Neutrálně je podnikateli vnímána chystaná 3. a 4. vlna EET, část z nich elektronický režim vítá, část jej odmítá, přičemž nespokojenost je spíše u malých živnostníků. Naopak středně velké firmy s elektronizací větší problém nemají. EET nicméně pravděpodobně ještě projde určitými změnami. Stejně tak je spíše neutrálně bráno další rozšíření tzv. reverse charge, kdy se nově přenáší daňová povinnost DPH například při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci DPH nebo při dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky. Jak pozitivní, tak negativní reakce vzbuzuje i fakt, že k institutu nespolehlivého plátce DPH se zavádí nový institut nespolehlivé osoby.
Obava z ochrany osobních údajů
Negativně je podnikateli vnímána asi největší změna v jejich administrativě za poslední roky, a to evropské nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které bude účinné od května 2018 a které zcela nahrazuje současnou legislativu. GDPR se týká všech podniků, které v rámci své činnosti zpracovávají osobní údaje. Norma dopadá na jakéhokoli podnikatele, který má alespoň jednoho zaměstnance, má mezi svými klienty fyzické podnikající osoby apod. Dalším negativním opatřením je omezení maximální částky výdajů, které si bude moci uplatnit živnostník (OSVČ), uplatňující paušální výdaje. Tyto výdaje odpovídají nově výši příjmů 1 000 000 Kč. Podnikatelé očekávají, že účel nesplní ani ošetřovné, které převádí odpovědnost státu na zaměstnance a zaměstnavatele, navíc je pojato velmi široce s ohledem na výčet ošetřovaných příbuzných a může dojít lehce ke zneužívání této možnosti.
Spíše negativně je vnímáno opětovné navýšení minimální mzdy, které za poslední čtyři roky roste již počtvrté, navíc se tím posouvají zaručené mzdy. To může v době krize negativně dopadnout jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance. Spíše negativně je vnímáno i další zvýšení záloh OSVČ na sociální a zdravotní pojištění, které se váže na růst průměrné mzdy a které dosáhne v součtu obou zálohových odvodů navýšení necelé 3 tisíce korun za rok.
Nepříjemný liják, který je třeba přestát. V takové pozici se cítí mnozí podnikatelé pod náporem legislativních změn pro rok 2018
Foto: www.freeimages.com
25 hlavních změn, které ovlivní fungování firem
Pomyslný novoroční výstřel odstartoval další, nový příval změn, aktuální pro každý podnikatelský subjekt. Uvedený výčet novinek slouží k základní orientaci, podrobnější výklad s uvedením příkladů z praxe lze najít na následující internetové adrese: http://amsp.cz/25-hlavnich-zmen-pro-podnikatele-v-roce-2018.
- Změna výdajových paušálů: Dochází k omezení maximální částky výdajů, které si bude moci nárokovat živnostník (OSVČ), uplatňující paušální výdaje. Tyto výdaje odpovídají nově výši příjmů 1 000 000 Kč.
- Vyšší daňové zvýhodnění na děti: Pro přiznání za rok 2017 platí daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě. Konkrétně je to o 200 Kč měsíčně více na druhé dítě, tedy 2400 korun ročně, a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně více, což je o 3600 Kč ročně více než v předcházejícím roce.
- Rozšíření možnosti odpočtu na dítě a nepracující manželku/manžela: Nově vzniká nárok na slevu na dítě a vyživovanou manželku i pro OSVČ uplatňující výdajový paušál (přesněji i za situace, kdy daňový základ z podnikání či pronájmu přesahuje 50 % celkového daňového základu).
- Rozšíření elektronického podávání přiznání: Od příštího zdaňovacího období mohou zaměstnanci překládat a činit (tedy podepisovat) prohlášení k dani i v elektronické formě. Za tímto účelem musí zaměstnavatel zajistit jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance.
- Přijímání plateb kartami: Poplatníci budou mít možnost kartou uhradit své daně, cla a jiné poplatky, pokud se konkrétní úřad rozhodne tento typ placení nabízet.
- Třetí a čtvrtá fáze EET: I přes proklamace politiků o možné redukci stále platí, že od 1. 3. 2018 se do EET zapojí ve 3. fázi podnikatelé provozující svobodná povolání, od 1. 6. 2018 pak vybraná řemesla a činnosti spjaté s výrobou.
- Rozšíření institutu paušální daně: Paušální daň je domluva s finančním úřadem, že na rok zaplatí podnikatel na dani z příjmů konkrétní částku. Jde tedy o stanovení částky daně z příjmů na celý rok dopředu.
- Zjednodušení přiznání z „malého rozsahu“ podnikání: U příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu do 2500 Kč měsíčně bude podnikatel nově uplatňovat srážkovou daň. Příjmy takto zdaněné nebude muset uvádět v daňovém přiznání.
- Zavedení institutu nespolehlivé osoby: Zavádí se k institutu nespolehlivého plátce DPH. Nespolehlivou osobou se stane osoba, která není plátcem a která závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně.
- Uskutečnění zdanitelného plnění: Při dodání zboží se zdanitelné plnění podle obecného pravidla považuje za uskutečněné dnem, ke kterému dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Den převzetí zboží již není určující.
- Možnost opravy základu daně u leasingu: Pokud při pořizování zboží formou finančního leasingu dojde při převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele ke změně výše úplaty, je umožněno provedení opravy základu daně a výše daně.
- Vyrovnání a úprava odpočtu daně: Vyrovnání nebo úpravu původně uplatněného odpočtu daně je plátce povinen provést při nedoložených případech zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku.
- Rozšíření přenesení daňové povinnosti: Dochází k dalšímu rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge) na poslední skupiny komodit, u kterých to směrnice EU v oblasti DPH výslovně umožňuje.
- Změny u skupinové daňové registrace: Za práva a povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů odpovídají společně a nerozdílně členové skupiny, a to jak za doby existence skupiny, tak po jejím zrušení či po zániku jejich členství ve skupině.
- Podávání daňového přiznání v insolvenci: V případě rozhodnutí o úpadku plátce nedochází ke vzniku samostatných zdaňovacích období, ale stávající zdaňovací období skončí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nastala účinnost rozhodnutí o úpadku.
- Změny v odpisování majetku: Rozšiřuje se výčet poplatníků, kteří mají možnost uplatňovat daňové odpisy z technického zhodnocení provedeného na cizím majetku.
- Vzniká nárok na ošetřovné: Dlouhodobá ošetřovatelská péče s nárokem na ošetřovné bude trvat až 90 kalendářních dní v daném roce. Výše ošetřovného bude stanovena na 60 % denního vyměřovacího základu.
- Zvýšení minimální mzdy: Minimální měsíční mzda za plný pracovní úvazek vzroste ze současných 11 000 Kč na 12 200 Kč aminimální hodinová mzda z 66 Kč na 73,20 Kč.
- Zvýšení záloh OSVČ: Zvyšují se minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ, a to ve vazbě na růst průměrné mzdy. Záloha na sociální pojištění vzroste z 2061 Kč na 2189 Kč, tedy o 128 Kč měsíčně. Záloha na zdravotní pojištění vzroste z 1906 Kč na 2024 Kč, tedy o 118 Kč měsíčně.
- Navýšení nemocenských dávek: Dochází k navýšení nemocenských dávek pro dlouhodobě nemocné pacienty.
- Změny v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením: Spočívají v zavedení elektronické evidence náhradního plnění a nových podmínek pro dodavatele i odběratele plnění.
- Dočasná pracovní neschopnost i pro uchazeče o zaměstnání: Změna znamená zpřísnění režimu dočasné pracovní neschopnosti pro uchazeče o zaměstnání a vstoupila do účinnosti už v říjnu 2017.
- Změny v ochraně osobních údajů: 25. května 2018 vstoupí v účinnost evropské nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které zcela nahrazuje, doplňuje a zpřísňuje současnou legislativu.
- Rozšíření státních záruk za úvěry: Českomoravská záruční a rozvojová banka rozšiřuje program Záruka 2015-2023. Nově budou moci záruky za provozní a investiční úvěry čerpat rovněž mimopražští podnikatelé ze zpracovatelského průmyslu, IT, výzkumu, vývoje a dalších služeb.
Zdroj: AMSP ČR