Na úspěch podnikatelské sféry měla v roce 2017 příznivý vliv i aktivita podnikatelských institucí, které lobbovaly za zlepšení podnikatelského prostředí. Na několika úrovních také prosazovaly zájmy soukromého byznysu, bez něhož by ekonomický růst zůstal jen chimérou.
Co se v tomto směru povedlo Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR? Ke kterým hlavním změnám v podnikatelském prostředí zásadně přispěla nebo je přímo iniciovala? Na to Lobby odpověděl předseda představenstva této asociace Karel Havlíček:
Loňský rok jsme vyhlásili Rokem venkova 2017, hodně jsme se tedy soustředili na podporu podnikání v obcích. Podařilo se pro tento segment ve spolupráci s resortem zemědělství prosadit několik důležitých finančních nástrojů od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), od záruk, přes zvýhodněné financování, zahájila se plošná podpora venkovských živnostníků přes jednotlivé resorty, rozjíždí se projekt podpory koloniálů.
Mimo podnikatelů v obcích jsme ale pracovali na všech dalších legislativních frontách. Podařilo se za naší velké účasti nastavit opravdu kvalitní podporu exportérů, od marketingové podpory přes CzechTrade, po finanční podporu přes EGAP a ČEB. Výsledkem je, že v hodnocení Doing Business jsme v exportní podpoře číslo 1 mezi všemi sledovanými zeměmi. V rámci AMSP ČR jsme navíc s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí otevřeli podnikatelský inkubátor v Indii, prosadili jsme kvalitní účast podnikatelů na Expo v Astaně, kde jsme byli po celou dobu a provedli jsme několik úspěšných misí.
Spektrum pozitiv
V rámci podpory inovací jsme uhráli zásadní posílení podnikatelů v rámci podpory aplikovaného výzkumu a vývoje, díky čemuž se opět zvednul podíl financování VaVaI právě od firemního sektoru. V daňové oblasti jsme dojednali zcela klíčové rozšíření odpočtu na dítě a nepracující manželku/manžela i pro OSVČ využívající výdajový paušál, dojednalo se rozšíření daňových paušálů, zahájila se za naší účasti práce na novém zákonu o daních z příjmů a vytvořili jsme pracovní skupinu pro jiný režim daňových odpočtů na výzkum a vývoj, která nyní s resortem financí intenzivně jedná o změnách. Podobně jsme sehráli klíčovou roli v nutných úpravách tzv. zajišťovacích příkazů, jejichž změny jsme diskutovali s rozhodujícími zástupci podnikatelů, resortem financí na Nejvyšším správním soudu.
Zvládli jsme dojednat některé výjimky pro režim EET, připomínkovali jsme zjednodušení daňových přiznání z tzv. malého rozsahu podnikání a podařilo se vyjednat jiný režim sankcí za kontrolní hlášení. V rámci monitorovacího výboru pro strukturální fondy a v následném informačním servisu jsme sehráli důležitou roli v plném rozjezdu schvalování nových dotačních žádostí OPPIK. Pokračovali jsme s resortem průmyslu a obchodu v dalším posilování tzv. dnů účinnosti, takže dnes již přes 70 % změn v podnikání nastává pouze ve dvou dnech v roce. Zasadili jsme se dílem o schválení novely zákona o investičních pobídkách, které dnes výrazně víc vycházejí vstříc malým a středním firmám.
Za úspěch považuji i to, že se ve spolupráci s ostatními zástupci podnikatelů podařilo definitivně nastavit parametry a rozjezd mistrovských zkoušek pro řemeslníky. Pro začínající podnikatele jsme společně s CzechInvestem podpořili řadu start-up projektů v zahraničí. Byli jsme rovněž hodně aktivní v publikační odborné činnosti, za zmínku určitě stojí nová publikace z dílny AMSP ČR o tom, jak řídit duševní vlastnictví malé a střední firmy (Průmyslová práva a licence), která vyšla ve spolupráci s Úřadem pro průmyslové vlastnictví. Za úspěch považujeme i to, že jsme přispěli k tomu, že se neuvedla v život katastrofální novela zákoníku práce, která by znamenala pohromu jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, stejně jako se zabránilo povinnému ukotvení tzv. sick days.
Co je před námi
Na druhou stranu se nám nepovedlo zabránit dalšímu omezení výdajových paušálů, stále se nám nedaří nastavit jednoduchý výpočet pro nastavení minimální mzdy, nezabránili jsme celé řadě populistických návrhů, jako je například ošetřovné, tvářící se jako sociální služba, ale ve skutečnosti je to jen přehození odpovědnosti státu na zaměstnance a podnikatele. Nepovedlo se ani vyjmout některé skupiny z EET, jako byly například e-shopy, a nepodařilo se nám nastavit to, aby podnikatelé do 250 tisíc korun respektive 500 tisíc korun ročního obratu byli z EET vyjmuti. Přesto je velká šance, že se nám to podaří v dalších měsících. Letos chystáme zorganizovat Rok rodinného podnikání 2018, ve kterém proběhne zatím historicky největší podpora rodinných firem, farem a živnostníků. Chystáme jejich ukotvení v legislativě, připravujeme vzdělávací a právní podporu pro následovníky a chystáme mimořádnou mediální podporu rodinných firem. Čeká nás ve spolupráci s resorty průmyslu a financí velké školení podnikatelů v oblasti ochrany osobních údajů GDPR, EET a musíme dotáhnout legislativní změny, které budou více chránit zneužívání dominantního postavení korporací vůči malým podnikatelům. Cílem je zamezit další šikaně à la Hyundai vůči dealerům, kdy se nám sice podařilo celý spor koordinovat tak, že Hyundai všechny soudy prohrála, ale je zřejmé, že je třeba přijmout zákonná opatření, která budou podobné chování korporací postihovat daleko důsledněji.
Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR