Středa 31. října 2018 přinesla pro zaměstnavatele nepříjemnou zprávu. Poslanecká sněmovna odhlasovala zrušení karenční doby. Znamená to, že firmy budou muset proplácet svým zaměstnancům již první tři dny nemoci ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Stane se tak s účinností od 1. července 2019.
Návrh na zrušení karenční doby, zavedené v roce 2009 Topolánkovou vládou, prosadila ČSSD. Ta s hnutím ANO v tomto směru vyjednala koaliční dohodu. A byť mnozí poslanci ANO s návrhem nesouhlasili, většina z nich pro návrh zvedla ruku. Dosud zaměstnavatelé propláceli svým zaměstnancům náhradu mzdy od 4. do 14. dne nemoci. Poté při trvání nemoci převzal výplatu nemocenských dávek stát.
Snížení odvodů nic neřeší
Jako kompenzaci za zrušení karenční doby poskytne stát firmám snížení odvodů na pojistném o 0,2 %. To ale zaměstnavatelé považují za nedostatečné. „Poslanci schválili pro zaměstnavatele nejhorší možnou variantu ze všech, které se již od května diskutovaly na jednáních tripartity. Kromě návrhu zachovat karenční dobu byly na stole i další varianty, které ctily programové prohlášení vlády z pohledu zaměstnanců i zaměstnavatelů. Bylo by fér, kdyby byla zaměstnavatelům poskytnuta alespoň odpovídající kompenzace. To rozhodně není sleva ve výši 0,2 % na pojistném. Je to pro firmy černý den,“ komentoval hlasování Poslanecké sněmovny Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podnikatelé se shodují, že kompenzace ve výši 0,2 % na pojistném nemůže firmám pokrýt zvýšené náklady. „Snížení odvodů o 0,2 % není pro zaměstnavatele žádná kompenzace. Firmám nemůže pokrýt zvýšené náklady, které budou mít s proplácením prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí se zvýší nemocnost o 2–3 % ročně. Celkové náklady se jim tedy zvýší odhadem o 8 miliard. Kč. Díky snížení pojistného ušetří přibližně 3 miliardy Kč, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Obrovské dopady to bude mít především na výrobní firmy,“ uvedl Jaroslav Hanák s tím, že kromě nákladů bude mít zrušení karenční doby dopad i na personální stav ve firmách. Ve výrobě a službách chybí v současnosti stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby tak podle podnikatelů problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší.
O kolik se zvýší nemocnost?
Zrušení karenční doby kritizuje i Hospodářská komora ČR. Především odmítá zneužití zrušení karenční doby jako politického nástroje, který povede jak k nárůstu fiktivní nemocnosti, tak k navýšení mzdových nákladů českých zaměstnavatelů.
„Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod,“ argumentoval prezident Komory Vladimír Dlouhý.
Hospodářská komora ČR je proto připravena pokračovat v boji za zachování karenční doby i během projednávání v Senátu a dalším legislativním procesu. Komora uvádí, že podnikatelé, kteří jsou jedním z hlavních pilířů tuzemské ekonomiky, nemohou doplácet na populistická opatření koaliční vlády a odborů.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR zrušení karenční doby dopadne nejen na firmy, ale i na samotné zaměstnance. „Bude muset dojít i ke změně nastavených firemních benefitů. Může se stát, že některé firmy zruší sickdays nebo 5. týden dovolené, na což doplatí všichni zaměstnanci,“ konstatoval Jaroslav Hanák.
Dosavadní statistiky napovídají, že zrušením karenční doby se ve firmách zvýší nemocnost
Foto: www.freeimages.com