Vláda a podpora byznysu: Pochvala, ale také kritika

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nakolik se do úspěchu tuzemské ekonomiky promítla práce koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která koncem roku 2017 dokončila svůj čtyřletý mandát a jež měla být hlavním hybatelem dění v hospodářské sféře?

Nad tím se zamýšlí prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

 

Co se bývalé vládě podařilo

 Co se legislativy týká, náš Svaz pochválil vládu za zákon o veřejných zakázkách či novelu insolvenčního zákona. V oblasti sociálních systémů pak pozitivně hodnotil nerušení karenční doby a zavedení úprav ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, jako například zavádění e-neschopenky či ulehčení administrace exekucí.

Za velký úspěch Svaz považuje, že vláda navýšila limity alokace pro velké podniky ve vybraných prioritních osách OP PIK. Co se dotací týká, vláda dočerpala finance za minulé období, což je dobře, nicméně to bylo vykoupeno zdržením při startu a čerpání v novém období. Nové programové období snížení administrativní zátěže často nepřineslo, objevily se nové podmínky, hodnocení v OP PIK zpočátku velmi trvalo a firmám „život“ komplikovalo.

Zavedení EET vidí Svaz průmyslu a dopravy ČR jako pozitivní krok v oblasti odvádění daní. Prosazujeme rovné podmínky v podnikání a tak i EET dostala naši podporu. Za předpokladu, že nepřinese výjimky, které by právě vedly k nerovnostem.

Chtěl bych vládě poděkovat za osobní podporu exportu, za čtyři roky jsme uspořádali na desítky podnikatelských misí, na kterých jsme doprovázeli reprezentanty vlády či prezidenta republiky při jejich zahraničních cestách. Stovkám exportérů jsme společně nabídli možnost zúčastnit se delegace a těžit z ní při budování či prohlubování obchodních vztahů na zahraničních trzích.

Rád bych ocenil i to, že vláda podpořila náš požadavek na rozvoj technického vzdělávání a zavedla povinné přijímací řízení pro maturitní obory a také povinnou maturitu z matematiky.

 

Vládě se nepodařilo

 Slabé místo, které ovlivní i náš další rozvoj, je digitalizace a příprava na ni. Považujeme za nutné urychleně dokončit plán rozvoje digitální ekonomiky ČR a e-governmentu. Vláda jmenovala koordinátora digitální agendy, už ale selhala při zajištění informovanosti firem a dalších soukromých subjektů, aby se mohly připravit na nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Ta jsou ale v porovnání například s EET daleko náročnější, a to v otázkách finančních či personálních nákladů nebo důsledků vyplývajících z jejich případného porušení. Ve Svazu jsme iniciovali kromě příprav české legislativy i vlastní vzdělávací akademii a spolu s dalšími partnery na ní vzděláváme firmy a připravujeme je na změny v GDPR, které začnou platit již za půl roku.

Od státu chceme, aby nezvyšoval daňovou zátěž, zjednodušil daňové povinnosti, jak dlouhodobě slibuje, a změnil se přístup k daňovým poplatníkům tak, aby byl více klientský. To jsou záležitosti, na nichž vláda musí zapracovat. Jde o změnu přístupu finanční správy, posílení klientského přístupu správce daně při formálním neúmyslném a bagatelním pochybení. Svaz by už rád konečně v realitě viděl možnost předvyplněných přiznání, odstranění duplicit či zvýšení cílenosti kontrol. Svaz podporuje boj proti daňovým únikům, ale zároveň upozorňuje na to, že by přístup finanční správy měl být proklientský. Další opatření by již ale neměla přenášet rizika a náklady na stranu podnikatelských subjektů.

V mezinárodním srovnání se ČR nachází podle Světového ekonomického fóra na 31. místě konkurenceschopnosti ze 137 sledovaných zemí. Chci, aby se ČR zařadila do TOP 20. Za posledních pět let jsme zlepšili naši pozici v celkovém makroekonomickém prostředí a rozvoji finančního trhu. Stále ale zaostáváme v kvalitě institucí, ve které jsou před námi země jako například Bhútán nebo Uruguay. Zlepšit se musíme i v kvalitě infrastruktury nebo vzdělávacího systému, v tom jsme v žebříčku například až za Rwandou. Alarmující je úroveň českého technického vzdělávání a nedostatečná spolupráce firem a univerzit. Měla by nás zajímat především konkurenceschopnost naší ekonomiky, a co jí ovlivňuje. Bohužel například v kvalitě infrastruktury, zejména silnic či v dostupnosti vědců a inženýrů nebo v hodnocení inovací se umísťujeme na horších místech, než je 31. místo v celkové konkurenceschopnosti, a to je špatný signál.

Upozorňujeme také na nutnost, aby vláda dokončila změnu kritérií a nástrojů poskytování investičních pobídek pro investice s vyšší přidanou hodnotou. Stávající podmínka pro vznik nových pracovních míst v aktuální situaci na trhu práce, kdy nové zaměstnance již tři čtvrtě roku získáte prakticky jen dovozem ze zahraničí, prostě nefunguje. Jsme rádi, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní na vládu k tomuto tématu předložilo materiál, který jsme mohli konstruktivně společně diskutovat.

Svaz chce, aby vláda řešila i kritický stav silnic 2. a 3. tříd, namísto rozšiřování mýta. Dlouhodobě požadujeme zajištění financování pro opravy silnic nižších tříd, jelikož jsou dlouhodobě podfinancované a mnohdy v žalostném stavu. S tímto požadavkem se obrátíme i na novou vládu. Silnice je potřeba řešit systematicky.

 

Vládě se vůbec nedařilo

 Co v posledních čtyřech letech vláda nezvládla, je stavební zákon a infrastruktura. Nepodařilo se připravit zásadní rekodifikaci stavební legislativy, která by měla ukotvit skutečně jednotné povolovací řízení, ani se vládě nepodařilo zahájit stavbu žádné prioritní komunikace. Stavu legislativy odpovídá i stav věcí. Musíme si přiznat, že u nás prakticky neexistuje dálniční síť, chybí její provázání na sousední země. Za čtyři roky vládnutí se u nás postavilo pouze 35 km dálnic, což je nevyhovují a jde o smutný rekord. Nemluvme ale jen o silnicích a dálnicích, chybí i digitální infrastruktura, sítě, rychlý internet v celé ČR.